Mikulka: Odborný dohled nad východem slunce

Film Odborný dohled nad východem slunce nabízí kuriózní zážitek. Příšerně toporné dialogy a ještě topornější pokusy o vtipy, nesmyslné ornamenty, příběh poskládaný z klišé a neobratností. To celé zalidněno nesourodou směsicí herců a neherců a provedeno s brutálním filmařským primitivismem. Ale stejně to má cosi do sebe, surový půvab a urputnou snahu cosi docela podstatného sdělit. Po Gorile, natočené obdobným způsobem (jenže s nesrovnatelně lepším Levínského scénářem), jsem režiséra a scénáristu Pavla Göbla podezíral z potměšilé ironie, teď jsem mnohem víc nakloněn věřit tomu, že je opravdickým Edem Woodem českého artového filmu.

Švejda: Romeo a Julie (Letní shakespearovské slavnosti)

Poté, co v závěru inscenace Kníže nad mrtvými Romeem a Julií přikáže, aby předvedli podezřelé, kteří všechny ty události, jichž jsme byli svědky, způsobili, milenecký pár, uložený v rakvi (efektně umístěné pod podlahou jeviště), obživne, nasadí si motýlí křídla a odkráčí ze scény... Ano, tím podezřelým, respektive viníkem celé tragédie je sen, jehož jednou z podob je vlastně i láska - stav jakéhosi poblouznění, narkotikum, které sice může mít tragické následky, ale které také navozuje vysoce povznášející, "transcendentální" stavy.
Inscenace Romea a Julie tandemu SKUTR na Pražském hradě sice na jedné straně (bohužel) dostává požadavkům, jaké na ni klade letní produkce pod širým nebem: je nezdrženlivě zábavná, "akční", dramatikův text rozhodně nešetří (což jsou ty již pověstné Trpišovského tuny veršů, které musejí pryč, aby vynikla krása textu), vystačí si s jeho digestem; zároveň ale poskytuje až překvapivě poučený a smysluplný výklad, který vychází z v inscenaci akcentovaného známého Merkuciova monologu o královně Mab.
Pro mě ve výsledku nadstandard Letních shakespearovských slavností.
Recenze vyšla 20. 7 v Lidových novinách
Glosu na předchozí inscenaci SKUTRu na LSS, Sen noci svatojánské, čtěte zde