tag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post988699012936801194..comments2024-03-26T23:30:18.934+01:00Comments on NADIVADLO: Mikulka: Šedá sedmdesátá (Divadlo Na zábradlí)Jakub Škorpilhttp://www.blogger.com/profile/05753107892033252841noreply@blogger.comBlogger55125tag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-48838616420246207132013-11-06T12:37:11.645+01:002013-11-06T12:37:11.645+01:00Mně přijde, že se jako psi se honíme za vlastním o...Mně přijde, že se jako psi se honíme za vlastním ocasem a pořád dokola se zabýváme, zda byla Hepnarová frustrovaná dobou, a proto udělala to, co udělala. Vždyť je to jasná konstrukce, to je přece pohled na tuto kauzu dodaný zvnějšku a s odstupem let. A ještě osobami, kteří s tehdejší realitou nemají sebemenší zkušenost, což není úplně nezanedbatelné. Hepnarovou by takové argumenty ani ve snu nenapadly, přečtěte si příslušné dokumenty. Pro mě je zcela zásadní, co nového mi inscenace sděluje o této době a zda dokáže vyjádřit její podstatu a dojít přitom aspoň do prvního patra. Mně osobně v tomto směru nic nového neřekla, jen mi zopakovala stará známá klišé. V jednotlivostech občas zábavné, pro mě je třeba orgasmus s Husákem (i když by se dalo ubrat v provedení) velice trefná scéna, kdo v té době viděl recitovat Švorcovou S.K. Neumanna a hystericky vřeštět Lenin je maják, Lenin je zvon, bude vědět. A naopak urna jež se mění v "urnu" to je přece taková banalita.Prostě každý to máme nastavené jinak, ale to není důležité, podstatné přece je, zda funguje nějaký vnitřní smysl, zda se pod povrchem méně či více povedených obrazů něco odehrává.Jana Machalickánoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-782475130069483652013-11-06T11:41:02.874+01:002013-11-06T11:41:02.874+01:00Místo metakritiky raději jasně napiš, co si o tom ...Místo metakritiky raději jasně napiš, co si o tom špílu myslíš, já ti stejně jasně odpovím, že jsi blbec, a bude :)Vladimír Mikulkanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-44494198901858716962013-11-06T10:38:00.465+01:002013-11-06T10:38:00.465+01:00Tak dobře: "nemám o tom nejmenších pochyb&quo...Tak dobře: "nemám o tom nejmenších pochyb" :) <br />Stejně jako o tom, že nejednoznačnost je divadelně vděčnější než jednoznačnost. Ale to přece není omluva. Bavíme se tu o výsledné inscenaci, nikoli o tom, zda bylo její téma divadelně vděčné nebo ne (když už jsme u toho teoretizování). <br />Vlastně jen zopakuji to, co jsem napsal už někdy dříve, ale v rámci diskuse se to ocitlo níže: zatímco v posledních dvou scénách Mikulášek dokázal pozdvihnout tupou šeď na metaforu, v první polovině spíš jen ilustroval (lépe či hůře) obecně sdílený názor na sedmdesátá léta. Jak píše Jakub Škorpil: z obecnosti jde ke konkrétnímu.Vladimír Mikulkanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-22885948304625027762013-11-06T10:30:40.687+01:002013-11-06T10:30:40.687+01:00jistě že je apriori vděčnejší. ale to není dobou. ...jistě že je apriori vděčnejší. ale to není dobou. doba je taková, jakou se jí rozhodneš vidět. můžeš mít stejně tak klišovitý a obecný 60. léta, stejně jako neobyčejně rozporuplný 70. nebo 80. léta. to je otázka dramaturgické volby.Jakub Škorpilnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-20475650154526310782013-11-06T10:25:24.241+01:002013-11-06T10:25:24.241+01:00Výrazy jako "není sporu" bych nepoužíval...Výrazy jako "není sporu" bych nepoužíval:-) Má poznámka směřovala k tomu, jestli náhodou rozporuplnost a nejednoznačnost není divadelně a priori vděčnější než rozporuprázdnost a jednoznačnost.Jan Šotkovskýnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-21547741430489605692013-11-06T09:04:19.063+01:002013-11-06T09:04:19.063+01:00Na rozporuprázdnosti a jednoznačnosti doby bychom ...Na rozporuprázdnosti a jednoznačnosti doby bychom se tu asi všichni (včetně inscenátorů) shodli. Jenže tady jde spíš o to, jakým způsobem to inscenace sděluje a zda se jí to podařilo říct dostatečně "intenzivně". Míněno divadelně i obsahově intenzivně, aby nedošlo k nedorozumění.Vladimír Mikulkanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-14543466999074960582013-11-06T07:09:15.913+01:002013-11-06T07:09:15.913+01:00když píšeš o tom, jak se Zlatým šedesátým podařilo...když píšeš o tom, jak se Zlatým šedesátým podařilo postihnout "rozporuplnost a nejednoznačnost určité éry", v tom bude asi ten fór - 70. léta vycházejí z Šedých sedmdesátých jako doba veskrze rozporuprázdná a jednoznačnáJan Šotkovskýnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-88361394696746924452013-11-06T07:04:07.854+01:002013-11-06T07:04:07.854+01:00Děkuju, tím žes to pochopil jako bezvýhradně kladn...Děkuju, tím žes to pochopil jako bezvýhradně kladné vyjádŕení, jsi mi poskytl téma na další metakritický sloupek :-)))Jan Šotkovskýnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-1700824643626006442013-11-05T21:58:17.435+01:002013-11-05T21:58:17.435+01:00Inscenátoři k "případu Hepnarová" nepřis...Inscenátoři k "případu Hepnarová" nepřistupují a nesoudí tak jednoznačně, jako mnozí z vás v této debatě (opět se vlastně obracím nejvíc na Vladimíra Mikulku, ale nejen na něj). Z mého pohledu vznáší otázku: "A co když přece byl vnitřní stav Hepnarové v tomto individuálním případě způsoben celospolečenskou situací, ve které žila?" Bez soudů, bez jednoznačných závěrů. Prostě k přemýšlení. Nedokazuje třeba právě tato debata, že se danou otázku podařilo položit pozoruhodným způsobem?Petr Dvořáknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-10027930019049278042013-11-05T21:37:12.005+01:002013-11-05T21:37:12.005+01:00Díky za tohle shrnutí. Zkusím být konkrétní a věno...Díky za tohle shrnutí. Zkusím být konkrétní a věnovat se hlavně jednomu bodu. Inscenace sestává ze dvou jasně oddělených polovin, přičemž ta první je vygradována a uzavřena. V čem je tedy problém - podotýkám formální problém - začít druhou polovinu (defacto novou část) obrazovou sekvencí monologu? Opravdu se jedná o formální roztříštěnost, když řešení scén druhé poloviny spolu formálně konvenuje? Baví mě na tom právě formální (opět jsme u toho slova) srážka obou polovin, přičemž v nich dle mého názoru funguje vzájemné tematické zrcadlení. Nemám s daným přístupem problém. Proto mi slova o "formální a tematické roztříštěnosti" přišla zkrátka jako uspěchaná.Petr Dvořáknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-22920093014121952482013-11-05T21:36:10.097+01:002013-11-05T21:36:10.097+01:00No mám pocit, Vladimíre, že tu fascinaci "nes...No mám pocit, Vladimíre, že tu fascinaci "nesmírně silnou" inscenací jsi mi poněkud vložil do úst (respektiive do klávesnice) ty sám. Ale dobrá tedy.Jan Šotkovskýnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-8847303357881817412013-11-05T19:38:43.264+01:002013-11-05T19:38:43.264+01:00Když přijmu něco jako básnickou licenci, tak mi ta...Když přijmu něco jako básnickou licenci, tak mi ta prvá půlka s druhou docela dává smysl. Příliš mnoho toho bohužel na bezproblémové přijetí víme.Nina Tiliunoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-64106940062602532252013-11-05T19:33:58.462+01:002013-11-05T19:33:58.462+01:00O Hepnarové už tu snad bylo napsáno všechno, co by...O Hepnarové už tu snad bylo napsáno všechno, co bylo možné napsat (snad jen Effenbergerův „palachovský“ esej v programu by si zasloužil samostatnou pozornost), ale strhlo to na sebe tolik pozornosti, že větší část představení zůstala stranou. A taky část podstatnější, troufám si tvrdit.<br />Osobně se mi nejpřesvědčivější zdály dvě závěrečné scény (spartakiádní a volební) . Tam se inscenačně podařilo obecně známou banalitu pozvednou na účinnou metaforu. Volební urna, ze které se stane opravdová urna, nebo snad spíš cosi jako obří hřbitovní svíčka, je silný obraz. Mnohem méně jsem si ale jistý, jestli Šedá sedmdesátá dosahují svého cíle v méně efektních, obyčejných a záměrně šedivých scénách před přestávkou. A jaký ten cíl vlastně má být. <br />Honza Šotkovský píše (razantněji ve svém statusu na Facebooku, než tady), jak nesmírně silná a depresivní ta inscenace je, a nepřímo přitom odkazuje právě k její první části. Sdílel jsem ten depresivní pocit pouze místy a navíc nebyl nijak extra silný (třeba ve srovnání se Zlatými šedesátými). Na pražské premiéře se ostatně publikum skoro celou první polovinu dobře bavilo. Spíš mi to připadalo jako šikovná, pro Mikulkáška už vlastně tak trochu rutinně provedená pomalá groteska, která formou do značné míry izolovaných etud (nezdálo se mi, že by na sebe nějak zvlášť významně navazovaly) připomíná takové ty drobné, přízemní hnusy, které se obvykle v souvislosti s normalizací připomínají. Chápu, že tím chtěli poskládat nevábný pohled na celé to šedivé hemžení jaksi „zdola“. A a že tam byla řada hezkých postřehů a třeba i surrealistické narážky (i když soulož s Husákovým obrazem se mi zdála jako jedna z nejslabších scén), ale že by se to celé poskládalo do zvláť silného a depresivního obrazu, to bych si teda jistý nebyl.Vladimír Mikulkanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-47376697533518364282013-11-05T13:17:31.730+01:002013-11-05T13:17:31.730+01:00Výborný nápad :-))))Výborný nápad :-))))Marie Reslovánoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-2618001823819759642013-11-05T13:03:25.335+01:002013-11-05T13:03:25.335+01:00Budou-li obdobně zpracována léta osmdesátá, pak by...Budou-li obdobně zpracována léta osmdesátá, pak by se do role oběti doby nejlépe hodil Jiří Straka, tzv. spartakiádní vrah. Jeho tehdejší počínání by se dalo<br />interpretovat jako zoufalý pokus překazit nenáviděnou<br />spartakiádu. Sexu by v inscenaci také bylo habaděj....Jan Císařnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-25058147665923356062013-11-05T07:25:34.318+01:002013-11-05T07:25:34.318+01:00Myslim, že si sám odpovídáte: shodou okolností de ...Myslim, že si sám odpovídáte: shodou okolností de stal v roce 1972. Proto tam patří. Nebo patří do osmdesátých či devadesátých let?Petr Karalanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-23469805130706315842013-11-05T00:07:59.627+01:002013-11-05T00:07:59.627+01:00Pár poznámek po dnešním zhlédnutí.
Nevím, jestli H...Pár poznámek po dnešním zhlédnutí.<br />Nevím, jestli Honza Mikulášek nemá rád lidi, fakt je, že značná skepse k společnosti a lidstvu vůbec je pojícím leitmotivem většiny jeho inscenací v Redutě, minimálně trilogie Elementární částice - Europeana - Nenápadný půvab buržoazie. V "Buržoazii" se to navíc dost razantně pojmenovalo v závěrečném monologu, který jednoznačně vyzníval v duchu "s lidmi se to nepovedlo". Oproti tomu, jak surově groteskní optikou je nazíraná společnost 70. let v Šedých sedmdesátých, jsou však zmíněné inscenace stále ještě docela čajíček. <br />K tomu surrealismu a Hepnarové - to je zdá se mi dobrá stopa, navíc je podle mě evidentní, jak "švankmajerovské" je v zmíněných inscenacích třeba Mikuláškovo zacházení se sexualitou - sexualitou groteskně vykloubenou, vší erotiky zbavenou. Třebas Spurné souložení s Husákov´m portrétem (analogie "sexu s knihami" v Europeaně) nebo to slavnostní předání "bobra" jako vyznamenání. <br />Při všem respektu k divadelní dovednosti celé věci mě při dlouh´ch ovacích stále napadalo, jak je možné tak kruté a výsměšné inscenaci nadšeně aplaudovat. <br />(Co se týče monologu Hepnarové obecně - naprostý souhlas s Vladimírem Mikulkou.)<br />Zlatá šedesátá byl název značně ironický, Šedá sedmdesátá je název značně doslovný.Jan Šotkovskýnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-76973308978429030482013-11-04T17:28:09.604+01:002013-11-04T17:28:09.604+01:00V tom případě se velmi omlouvám. Netušil jsem.V tom případě se velmi omlouvám. Netušil jsem.Vladimír Mareknoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-18241745949086081992013-11-04T16:31:34.120+01:002013-11-04T16:31:34.120+01:00Spletla jsem to - ten čas fakt letí. Ta Marthalero...Spletla jsem to - ten čas fakt letí. Ta Marthalerova inscenace s podtitulem Vlastenecký večer, je stará ne deset, ale dvacet let. Poprvé jsem ji viděla na festivalu v Toruni v roce 1994 a bylo to jako zjevení...Marie Reslovánoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-55210350973822184122013-11-04T15:45:29.273+01:002013-11-04T15:45:29.273+01:00Řada zmíněných témat se tu už postupně probrala, a...Řada zmíněných témat se tu už postupně probrala, ale nedá mi se k tomu ještě nevrátit, protože se mi zdá, že se v několika ohledech mýlíš ve "věcných bodech". Čímž nemyslím místa, kde máme na inscenaci jiný názor, takovou debatu je lépe nechat do proudu hlavní diskuse. Tedy:<br /><br />1/ Viděl jsem generálku i premiéru, takže jsem glosu nepsal jako "momentální názor". <br /><br />2/ Že to bude nonverbální inscenace jsem se doslechl dost dlouho před premiérou, takže mě to na místě nijak zvlášť nepřekvapilo..<br /><br />3/ Zdálo by se mi pokrytecké tvářit se, že jsem u inscenace tohoto kalibru neměl žádná očekávání. Samozřejmě, že jsem je měl. Především v tom smyslu, že jsem se těšil, že to bude silnější inscenace než nakonec byla.<br /><br />4/ Tvrzení o averzi k Mikuláškovi je podivná argumentace. Něco se mi líbilo, něco ne (obecně se mi Mikuláškovy společné věci s Dorou Viceníkovou zdají vesměs lepší než jeho jiné režie). Ale hlavně: tady by snad mělo jít především o to, co tvrdím o Šedých sedmdesátých, ne o to, jestli se mi líbily nebo nelíbily jiné Mikuláškovy inscenace.<br /><br />5/ To, jestli se dramaturgicko-režijní záměr "tříbil během zkouškového procesu" nebo někdy jindy, je z hlediska výsledku nepodstatné. Nevyjadřuji se přece k procesu vzniku, ale k výsledku.Vladimír Mikulkanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-24508700913309794282013-11-04T11:21:50.086+01:002013-11-04T11:21:50.086+01:00Nesouhlasím, že mezi Breivikem a Hepnarovou je roz...Nesouhlasím, že mezi Breivikem a Hepnarovou je rozdíl, i on reagoval jako všichni tihle magoři hlavně na sebe, že to odůvodňoval kritikou společnosti a vznešeným posláním a snahou očistit nordickou rasu a kdesi cosi, to na tom vůbec nic nemění. To, jak Marie píšeš, že se u takových záležitostí dodatečně dohledává nějaké transcendentno, je pravda ale to je přece i tady. A to je pro mě strašně přitažené za vlasy, vlastně až směšné. Nevím pro mě Hepnarová vůbec není figura pro jakékoliv dramatické zpracování, nevidím tam žádný přesah mimochodem. A jak je patrné z té knihy a pramenů - korespondence prostě jenom všichni kolem ní selhali, portože holka byla duševně nemocná a měla se léčit. Spíš je to vhodné pro úvahu nad trestem smrti.Jana Machalickánoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-83161575106398323702013-11-04T11:17:11.886+01:002013-11-04T11:17:11.886+01:00No, Jakube, nemá. Bohužel. Ale to už se dostáváme ...No, Jakube, nemá. Bohužel. Ale to už se dostáváme k čistě divadelním kvalitám té věci, která až příliš spoléhá na to, že asociace publika se budou jaksi samozřejmě ubírat souběžně s myšlenkami tvůrců. Přičítám to hektičnosti, s jakou nový tým na Zábradlí ty dva měsíce pracoval. A kromě toho mi také vadí, že za první půlkou inscenace nutkavě vidím nejen jiné Mikuláškovy věci, ale i legendární a deset let starou Marthalerovu inscenaci Zab Evropana... Proto jsem v první reakci použila slovo "odvozená". Nicméně opakuji: jsem za Šedá sedmdesátá docela vděčná - i z této diskuse je vidět, že se nás všech nějak dotýká. O kolika inscenacích tohle člověk může říct?Marie Reslovánoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-40725605679139497582013-11-04T11:01:47.352+01:002013-11-04T11:01:47.352+01:00Ježišmarjá Jano, já to všechno vím a od začátku pí...Ježišmarjá Jano, já to všechno vím a od začátku píšu, že je to pro mě nepřijatelné a bráním se tomu. Na druhé straně, když už zmiňuješ Breivika, tyhle činy jsou tak extrémní a nepochopitelné, že přímo provokují k tomu dávat jim ještě nějaký další, "metafyzický" smysl. Když jsem si četla program k uvedení Roberta Zucca v Schaubühne (režie Peter Stein), žasla jsem, jaké paralely tam, dramaturgie objevovala s aztéckými božstvy. Vtip je v tom, že "nemocná" společnost odsuzuje čin nemocného člověka, který "jen" jedná v souladu s tím, co mu bylo osudem dáno.Marie Reslovánoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-90949541956048774272013-11-04T10:59:58.648+01:002013-11-04T10:59:58.648+01:00Pozor: Breivik a Hepnarová jsou úplně rozdílné čin...Pozor: Breivik a Hepnarová jsou úplně rozdílné činy. Breivik zvráceně reagoval na dobu, Hepnarová reagovala jen na sebe. Proto její čin, opakuji pořád dokola, nemůže fungovat v inscenaci, která se snaží postihnout dobu.Vladimír Mikulkanoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5044199136930901210.post-81942239101302251292013-11-04T10:50:22.642+01:002013-11-04T10:50:22.642+01:00a jen pro pořádek: mě se ta pasáž Olgy Hepnarové j...a jen pro pořádek: mě se ta pasáž Olgy Hepnarové jako taková líbila. Bavila mě a zajímala nejen obsahově a formálně, ale i herecky. Kdy jste naposledy viděli Magdalenu Sidonovou takhle hrát?Jakub Škorpilnoreply@blogger.com