Naše doba je čím dál rychlejší, klipovitější, expresivnější a barevnější a lidská komunikace se redukuje na statusy, krátké textové zprávy a ještě kratší „pípnutí“. A právě proti této tendenci vedoucí nutně k postmanovskému „ubavení se k smrti“, se – soudě podle výběru inscenací na letošní ročník PDFNJ – začíná zvedat vlna odporu. Namísto hysterie a vybičovaných emocí, přináší poklid, dlouhé rozmluvy, ba i netečnost. Honbu za scénickou originalitu za každou cenu nahrazuje opakováním dávno ověřených postupů, forem a dramatických figur. Místo stručných a rychlých dialogů nabízí dlouhé monology. Několikanásobné opakování témat a motivů přitom hektickým tempem doby unavenému diváku nabízí kýženou relaxaci a odpočinek. Nedráždí ho myšlenkově náročnými schématy a nenutí zaujímat postoje.
Pozoruhodné přitom je, že podíváme-li se na českou divadelní scénu, mají tentokrát náskok spíše soukromá a tzv. komerční divadla (včetně zájezdových společností), která nejnovější trend v německojazyčné oblasti zachytila dříve než tzv. nekomerční a nezávislá scéna spokojeně dřímající na svých státem dotovaných a podporovaných pozicích.
Sorry,
OdpovědětVymazatale Tvému komentáři, Jakube, nerozumím. Pomineme-li, že PDFNJ je jen stěží reprezentativní pro aktuální divadelní trendy, nemyslím ani, že by letošní ročník přinesl "poklid, dlouhé rozmluvy, ba i netečnost". Myslíš-li tím důraz na slovo, ten byl častý i v minulých letech. Jistý "poklid" jsem zaznamenal snad jen u Švýcarů (neviděl jsem Villu Verdi a Jidáše), kde byl ale samotným tématem, a netečnost nikde. Relaxace a odpočinek nebyly podle mne pro inscenace vůbec charakteristické. A staré inscenační postupy? Snad u Brit Batkowiak, ale tam to bylo v řádu zvoleného textu.
OK, možná jsi to myslel jako vtip a šťouchnutí do dramaturgie. Ale co s jeho pointou?!
Ani já nerozumím. Původně jsem myslela, že v komentáři jde o rafinovanou ironii, ale váhám... Z jednoho ne úplně povedeného ročníku festivalu jistě nelze usuzovat na "nejnovější trendy v německojazyčné oblasti" a nazývat je "vlnou odporu". Takže nadsázka? Jenže co počít s "kýženou relaxací a odpočinkem" a konstatováním, že nejnovější trend v německojazyčných divadlech u nás zachytila nejdříve divadla soukromá a tzv. komerční? Tady ani ta ironie nesedí, protože o relaxu se u inscenací tohoto ročníku festivalu opravdu mluvit nedá.
OdpovědětVymazatJinak je asi normální, že některý z 18 ročníků festivalu se povede méně. Stalo se to (mnohem častěji) i v Plzni. Je určitě dobré o tom mluvit, ptát se lídrů festivalu, proč. Osobně mám, stejně jako Vladimír Hulec na DN, pocit, že "dramaturgie příliš zdůrazňovala textovou a tematickou stránku oproti práci s divadelní formou". A za sebe si kladu otázku, zda výběr inscenací až příliš neovlivňuje fakt, že má jen jednoho dramaturga, který navíc profiluje vlastní scénu a velmi vyhraněně se zaměřuje na současné texty a určitý typ divadelnosti. Ale myslím, že po jednom slabším ročníku není třeba dělat silné závěry. Navíc - kdo z nás sledoval současné německé divadlo v minulé sezóně, aby mohl tvrdit, že tam bylo z čeho vybírat? Možná Vojtěch...
Tak to by mě tedy opravdu nenapadlo, že je možné vzít Jakubovu nadsázku a jízlivou ironii doopravdy...
OdpovědětVymazatProblém letošního PDFNJ byl opravdu především v tom, že se tu sešlo několik myšlenkově i divadelně velmi průměrných inscenací (a to i na česká měřítka). Pak je už vlastně jedno, že se pokoušejí hrát o závažných tématech nebo ne.
jasně, že nelze vyvozovat o stavu německého divadla z festivalu. Ale kdo z nás to kdy neudělal? Kdo se nikdy nedopsutil věty typu "Letošní ročník PDFNJ opět předvědl to nejlepší z německých divadel a dal nám nahlédnout do trendů divadelní kultury, jež právěm určuje tón a směr moderního evropského divadla"? Kdo z nás nepoměřuje české divadlo, práve porovnáním s tím, co viděl na PDFNJ, v Plzni, v Nitře, ve Vídni...
OdpovědětVymazatV tomhle byl myslím letošní ročník PDFNJ veledůležitý: ukázal, že i v Německu se dělá průměr. Solidní, ale průměr. že to neni ujen Jelinek, Hartmann, Castorf a Marthaler, ale i Kimmig, Bratkowiak a spol.
relax a odpočinek: Marie, vy sjte letos vážně viděla něco, co by vás naštavlo, rozčílilo, podráždilo jinak než tím, jak to bylo dlouhé (Oidipus, Kapelle), případně ukázkově blbé (Mateřština?). Loni mě třeba naštvaly "Hořké slzy..." - nelíbily se mi, ale musel jsem o nich myslet, musel jsem se o nich hádat. Dráždily mne. Letos? "Už je konec? Hm. Tak jo. Jde se domu." - TO je ta netečnost, klídek, relax.
p.s.: já si na švýcarech fakt dobře odpočinul a zarelaxoval; do málokterých sedadel se vejdu tak dobře jako do těch na NS.
Myslím, že příliš rychle zobecňujete (i v nadsázce). Oidipus mě nedráždil svojí délkou, ale spíš tím, jak jsem si připadala bezmocná, neboť mé znalosti antických dramat nebyly tak dobré, abych uměla bez nějakého dalšího studia odečíst z inscenace, zda její text byl vytvořen na nějakém pojmenovatelném dramaturgickém principu a jakém. Bavilo mě herectví, například pojetí Teiresia mě vysloveně provokovalo ke spoustě asociací. Ta inscenace z mého pohledu dostála tomu, co od německého festivalu očekávám. A pak tu byla ještě jedna, o které už mám rozepsaný příspěvek (pozdě, neb nestíhám), a to Všechen sex mého života. Neobyčejně živá komunikace publika, vysloveně zajímavá divadelně nedivadelní forma, spousta otázek na téma, jak se proměňuje současné divadlo.
OdpovědětVymazatJsem moc vděčná Aleně Zemančíkové, že tu na jiném místě velmi poučeně vyložila princip Kapelle Eidg. Moos. Přiznávám, že mě jemnost té věci také znudila, byť jsem si uvědomovala brilanci pánů, svéráznou poezii té věci (přirovnávat ji k drastickému sklepáckému humoru (Hulec) mi připadá úplně mimo), ale zároveň jsem si kladla otázku, zda nejsem jen přežraná divadlem, zda mé smysly nepozorovaně neotupěly.
jasně že zobecňuju. (musím tu vůbec psát, že ten příspěvek jsem rozhodně nemyslel jako vážný výkop diskuse o letošní dramaturgii?)
OdpovědětVymazatv Oidipovi se shodneme, ale to už jsme prodiskutovali u patřičné glosy
dtto i Kapelle
Všechen sex jsem přiznávám neviděl, takže jsem zvědav na ten příspěvek
Jano,
OdpovědětVymazatohledně Všeho sexu si s Tebou dovolím polemizovat (taky - jako Marie - ovšem chystám text a nerad bych vystřílel všechnu munici). Je otázkou, zda a do jaké míry to bylo divadlo, a tedy jaká měřítka na onen projekt nasazovat. Já jej vnímal jako časosběrný dokument, do kterého autoři příliš nezasahovali. Sledovat osudy oněch 6 lidí - ať už byli jacíkoli - bylo ohromně zajímavé, vypovídali vlastně nejen o sobě, ale i o době a jejích různých podobách a kontextech, a myslím, že byli i vhodně (tedy dostatečně pestře v mnoha ohledech jejich osobností a osudů) vybráni. Problematický je podle mne příliš jednostranný "klíč" skrze sex, ten měli podle mne tvůrci ještě něčím obohacovat. Ale to už se dostávám do oné střelby z munice, již si chci uchovat.
Když už jsem v této debatě začal vystupovat jako Škorpilův obhájce a vykladač, budu se té role držet: Jakub si prostě nedá pokoj s jízlivostmi. Ale v tom ironickém zvolání "konečně přivezli průměr" je jisté racionální jádro. Tolik oblíbené a často slýchané generalizující srovnání českého-špatného divadla s německým-dobrým totiž často stojí na tom, že se srovnává český průměr s (více či méně) reprezentativními tituly, které se objevovaly na festivalu. Pokud se nemýlím Jakub v tomto ohledu taky tak trochu navazuje na jakousi dávnou debatu, už si ani nepamatuji kde s kým, kde právě tato argumentace zazněla. (Což je něco jiného, než upřímná radost z toho, že se letos na PDFNJ objevily inscenace poněkud průměrné).
OdpovědětVymazatsám bych to líp nenapsal
OdpovědětVymazatNo něco na tom, že tam jakási výpověď byla je, ale přišlo mi, že vznikla mimoděčně - poslouchat ty výčty souloží bylo strašlivě tristní a hodlám nyní pateticky zvolat kde zůstaly normální city a láska. O té tam skoro nepadlo ani slovo, jen libido a sexuální přitažlivost
OdpovědětVymazatMně se zdá, že tohle už je nějak překoumaný, jestli vy to neberete moc vědecky (ha ha). NIkdy jsem nesrovnával český průměr s německými špičkami. Vždycky jsem se snažila porovnávat s tím úžasně reprezentativním vzorkem, který se sem vozil, zase porovnávat to nejlepší u nás. Nebyl to diametrální rozdíl, ale byl to rozdíl. Letošní výběr je prostě taky odfláknutý a nedomyšlený, i když jsou i další důvody. Jistě ono se to kecá a kritizuje, složit program festivalu je vždy umění možného, ale minimálně dva kusy bych nepřivezla ani po totální lobotomii, to bych prostě festival raději zkrátila.
OdpovědětVymazatAle měl bys, Jakube.
OdpovědětVymazatPřesněji, měl bys důsledněji myslet o tom, cos napsal, a pak bys myslím si dospěl k názoru, že německojazykový divadelní průměr ční vysoko nad českojazykovým nadprůměrem a žádný humor to nezmění. A ani se nemusí jezdit do Německa, Rakouska nebo Švýcarska, stačí si otevřít Theater heute nebo portál http://www.nachtkritik.de/.
hm. dřív než se začneme hádat o definici (divadelního) průměru, tě upozorňuji, že jsem opět použil humor a při tvrzení o "průmeru" generalizace, čili zobecnění (jak jsem ostatně byl přiznal).
OdpovědětVymazatad Theater Heute a nachtkritik - ty mi snad chceš tvrdit, že na základě DN nebo SADu (nebo kombinace tohoto blogu, rozrazilu, i-divadle etc) lze cokoli vyvozovat o dění většinové části českého divadla?
hm.
OdpovědětVymazatnemá cenu se přetahovat. míru humoru, jízlivosti či ironie je vždy těžké rozpoznat, neznáme-li se v přímých kontaktech. možná Ti aspoň dávám info, že v Tvém psaní co myslíš vážněji a co jako bezbřehý humor či nadhled příliš rozpoznat neumím.
Co se týká poznávání úrovně divadla v jednotlivých zemích skrze média, při troše dobré vůle se dá směrování a kvalita aspoň odhadnout. A když čtu, v kolika městech, resp. divadlech a co v německojazykových oblastech hrají, když tam občas zajedu a když vím, kde a co tam dělají čeští režiséři Pařízek či Adámek, nějakou představu o tamní scéně získávám. Myslíš, že mylnou?
myslím. v českých městech se také hraje současná dramatika a režírují tam lidé jako Pitínský, Špinar, Pácl, Deáková atd atd. To ale přece nic neznamená.
OdpovědětVymazatleda teda že jsme si pro samé pinožení na blozích a žabomyší spory nestačili všimnout a vlak českého divadla (jako takového, ne pár drezín se solitérama) už nám dávno odjel do Evropy
**ironie a humor**
OdpovědětVymazatPitínský, Špinar, Pácl, Deáková... evropská špička
**konec ironie a humoru**