úterý 30. října 2018

Dubský: Radúz a Mahulena (Klicperovo divadlo Hradec Králové)

Uvést nejznámější Zeyerovo drama skýtá pro každý inscenační tým značná úskalí. Lyrická pohádka svádí k sentimentu a patosu, odhadnout míru pak nebývá vůbec jednoduché. Režisérka Tereza Karpianus ale dokázala v Klicperáku vytvořit moderní a svižnou inscenaci, aniž by musela předlohu dekonstruovat.



Zbavila mýtický příběh časové zakotvenosti, poetické pasáže zlehčuje nadhledem a drobnou ironií (perfektní je v tomhle ohledu přínos Jiřího Zapletala v roli Radovida), čímž ale samotný příběh nijak nezesměšňuje. Hlavně ale vedla herce tak, aby na jevišti jen nedeklamovali složitě strukturovaný Zeyerův jazyk, ale vytvořili skutečně uvěřitelné a životné postavy. Oba mladí představitelé – Kryštof Bartoš a Natálie Holíková – dokázali ústřední pár vystavět tak, aby byly jejich činy pochopitelné i dnešnímu mladému divákovi. Především Holíková dokáže i přes archaicky znějící repliky působit dojmem, že byste tuhle Mahulenu mohli potkat „teď a tady“.



Inscenace akcentuje i téma mateřství, které je znázorněno dvěma protipóly – Runou (Kamila Sedlárová) a Nyolou (Helena Korejtková). Karpianus ovšem rozdíly mezi dvěma královnami záměrně stírá, obě jsou majetnické a svým chováním vlastním dětem ubližují, každá však z jiných pohnutek.

Z hradeckého Radúze a Mahuleny nezmizela poetičnost, tvůrci jen trochu rozptýlili lyrizující opar a dokázali, že je tenhle sto dvacet let starý kus stále životaschopný.

LUKÁŠ DUBSKÝ

Více informací o inscenaci zde
foto Klicperovo divadlo

 

Žádné komentáře :

Okomentovat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme