NADIVADLO

Režisér, který nemá styl Program je jedna věc a inscenace věc jiná. Ale stejně je s podivem, že se na jedné z prvních stránek tradičně v...

théby v čase věcnosti Oidipus Město je dobré divadlo. Dobré. Nikoli vynikající. Takové solidní a chtělo by se i říct typicky německé. Sil...

Německý festival, den první  aneb Jak to ta Antigona vlastně myslela? Mám rád divadlo, které umí znejisťovat a nutí přemýšlet, jak to vl...

Kolegové Michal Zahálka a Vojtěch Varyš jsou – skromnost stranou – nejvýraznějšími divadelními kritiky mladé generace. Přitom představují té...

S trochou nadsázky, ale opravdu jen trochou, lze napsat, že v téhle Vojně vyhrála hudba nad divadlem. V DISKu se zpívá velmi slušně a se sl...

Vždy, když zahlédnu upoutávku na koncert nějaké bývalé populární hvězdy či kapely, jehož obsahem je přehrání kdysi slavného alba, říkám si:...

Do Zlína jsem na reprízu dramatizace Kožíkova románu Největší z Pierotů jel 19. října také proto, že jako člen umělecké rady tamějšího di...

Donedávna u nás téměř neznámý německý dramatik Philipp Löhle (ročník 1978) má v této sezóně již druhou českou premiéru. Tři týdny po To tam...

S jistým odstupem ještě k Nitře, konkrétně k jejímu slovenskému programu. Ten má již několik let podobu minipřehlídky čtyř (!) nejlepších d...

Anglosaský divadelní kritik by o Posledním triku G. M. Jiřího Havelky napsal, že je to hodina totálního divadla, hodina eruptivní fantazie,...