NADIVADLO

Je konec roku, jde o blog, tak proč nebýt jednou trochu osobnější, že. Viděl jsem během roku téměř osmdesát představení, z toho bylo na čty...

Hanušova a Bornova inscenace se důsledně drží úplně jednoduchého principu: několikaminutový rozhovor dvou čekatelů na pas (na forbíně) vyst...

Že návštěva představení Jana Kačeny může přinést rozporuplný zážitek, není nic nečekaného. Dnešní premiéra nazvaná TO však byla rozporuplná...

Po zážitku z Mýcení Krystiana Lupy uvedeného na plzeňském Divadle jsem se těšila na pařížská uvedení dvou jiných Lupových bernhardovských t...

Jsem tak trochu na rozpacích. Napůl se mi to představení líbilo a napůl ne, a není úplně snadné jasně pojmenovat, co mi vlastně bylo sympat...

Nebeského Nora by pro mě mohla klidně začít až od třetího dějství; či ještě přesněji: až od návratu Nory a Torvalda z bálu. Do té doby jde v...

Chlad. To je - bohužel - určující dojem z Mikuláškova debutu v Národním divadle. Důvodů je hned několik. Mikulášek akcentuje monologické (...

Zásady, omezenost a krize Letos jsem na necelý týden navštívila divadelní část Festival d'Automne à Paris, která probíhá každoročně od...

Ferdinande! Lachende Bestien je po Antiwords Spitfire Company dalším "remixem" Havlovy Audience a také jedním z řady titulů, obje...

Národní divadlo moravskoslezské: Veselé paničky windsorské Divadlo Petra Bezruče: Spalovač mrtvol Naposledy se hlásím z hotelové sauny....