Mikulka: England (Studio Hrdinů)

Měl jsem pocit...

Umístit do sálu se Slovanskou epopejí divadelní kus, ve kterém hraje tak zásadní roli ironizované moderní umění, je vlastně ironie na druhou. Ale vážně: od Národní galerie je v každém případě hezké, že dala divadlu Orlík k takovéto vylomenině svolení.

Paradoxně jsem ale neměl pocit, že by se poněkud bizarně působící prostředí na vyznění představení nějak zvlášť podílelo. A co víc, vlastně jsem měl pocit, že jediné, co se na vyznění představení doopravdy podílí, je to, jak hraje Ivana Uhlířová.
A taky jsem měl pocit, že čím víc je dění zamlžené a nesrozumitelné, tím je to lákavější podívaná - protože si Uhlířová může svobodně a bez jakékoli psychologizace pohrávat s postavou londýnské slečny, která žije s obchodníkem s uměním, umírá na problémy se srdcem a je při tom neotřesitelně pozitivní. Když se ve druhé polovině začnou vylupovat zřetelnější témata, ať už je to - vznešeně řečeno - nemožnost komunikace mezi civilizacemi, hodnota života nebo smysl umění, představení si - méně vznešeně řečeno - poněkud sedne na zadek. 

Škoda. Ale marný večer to nebyl. Přinejmenším kvůli tomu, že Ivana Uhlířová zas jednou potvrdila, že má charisma, které je u českých hereček k vidění jen velmi zřídka.

Recenze vyšla v Lidových novinách 19.12.2012

Více zde