Švejda: Můj atlas světa (Divadlo Minor)

Můj atlas světa Jiřího Adámka (prem. 15. 4. 2012) nemá dosud v databázi Divadelního ústavu žádný bibliografický záznam – a skutečně: jde o práci, na kterou by asi bylo lepší zapomenout.
Inscenace je prezentována jako volné pokračování Mojí první encyklopedie, rozvolněnou strukturou ("podíváme se do různých koutů světa podle přání hereckých protagonistů") se tu však rozumí série náhodně zvolených scén bez jakéhokoliv společného jmenovatele. Z předchozí práce Můj atlas světa též opakuje režisérovy sklony k mentorování ("pozor děti: v Africe se žije chudě!"), závažnější však je, že práce přebírá i řadové nectnosti inscenací pro děti: ironický či satirický humor (mířící "přes hlavy" dětských diváků k jejich dospělým doprovodům) a vůbec rozostřené vědomí, jaké divácké skupině má být vlastně určena (opravdu osmileté diváky zajímá, jakým nezaslouženě pohodovým životem si žije Viktor Kožený?), či dramatickou chudokrevnost, kterou nahrazuje toliko vyprávěním. Připojíme-li k tomuto výčtu i skutečnost, že de facto jediným vizuálním nápadem inscenace (s nímž si vystačí po celou dobu) je použití videokamery, která v detailech snímá různě sestavený hrací prostor (jemuž dominuje "půdorys" zeměkoule), že obrazivost je simulována efektností a hýřivostí (závěrečný karnevalový výstup) a režisérova pověstná a klíčová práce s jazykem je redukována na pár nenápaditých jazykových hříček, nechce se vposledku ani věřit, že jde o práci toho Jiřího Adámka.