Švejda: Ze života hmyzu (Divadlo Husa na provázku)

Svět je marnost a nic než marnost a přesto má smysl žít, říká ve své nové kompozici Ze života hmyzu podle hry bratří Čapků Vladimír Morávek a k vygenerování tohoto, s náležitě kýčovitým témbrem artikulovaného sdělení spotřebuje dvě a půl hodiny. Režisér roztáčí svůj obvyklý mlejnek totálního divadla, své obvyklé balábile slov, hudby, světel a hereckých póz a vlastně by ani nemělo smysl o tom psát, natolik jsou si jeho "velké" inscenace z posledních let podobné jako vejce vejci, kdyby si člověk tváří tvář všem těm odivuhodným hereckým (jakoby) pádům, seskokům z balkónu či spouštění se z tyčí tu po nohách, tu po hlavě tak naléhavě neuvědomoval, že čím propracovanější je celá ta kompozice, čím dokonaleji tahle hračka zvaná divadlo režiséra poslouchá, tím je jeho kreace vyprázdněnější, manýrističtější. Že jde jen o takové výsostně našlehané h....