Mikulka: Divadelní svět Brno (neděle 9.6.)

Zlá neděle

První dva dny na Divadelním světě překvapovaly příjemně, zato neděle byla zlá. Nejdřív pohybové divadlo v té nejprotivnější možné poloze: pár nešťastníků se hodinu plazí po zemi, tváří se přitom vážně a existenciálně a vám se tak strašně chce spát. Zpestřením nezáživné podívané jménem Lamali Lokta bylo jen několik mikrospánků (teda doufám, že byly jen mikro), při kterých se dění na scéně prolínalo se sny. Nejlepší byl ten, ve kterém se tanečnice změnila v kaluž krve a vsákla se do podlahy. Pokud by k tomu nějaký freudista dodal něco moudrého, budu vděčný.

A pak opravdické, Veliké zklamání: Dylan. Časy se mění Stadttheateru Ingolstadt se ukázal být provinciálně snaživým pokusem o kombinaci Dylanových hitů a biografie s divadelním kalendáriem. Jenomže kalendárium bylo nenápadité a těžkopádně nevtipné (i když se všichni o legraci snažili, až to dunělo), a kapela zcela bez feelingu střídala polohu technicky zručného kavárenského orchestříku s dechovkově dusavým rockem. A představitele Dylana nejspíš nevybrali jen proto, že je Dylanovi nejvíc podobný, ale také aby se dotyčný herec necítil odstrčený, když umí ze všech osob na scéně nejhůř zpívat a hrát na kytaru. Tu ostatně z bezpečnostních důvodů povětšinou třímal jen jako okrasný předmět, což je, přiznejme si, v roli Dylana poněkud nepraktické. Únavné tři hodiny, zakončené mohutným potleskem, přídavky a ovacemi ve stoje. Jsou mezi nebem a zemí věci, kterým jednoduše nerozumím.

A tak byla nakonec jednoznačně nejpříjemnějším nedělním zážitkem druhá polovina zlínské Carmen podle Fagi (Dylan se protáhnul, takže se to prolínalo), pojednávající o Španělovi, který byl moc hodný a ošklivě na to dojel. Přišel jsem na šlehačkovou bitvu (bojovalo se pomocí sprejů) a pak už to bylo až do konce divadlo hravé, s řadou hezkých nápadů a navíc úplně obyčejně, nenabubřele milé.

P.S.
V rámci společenské rubriky ještě stojí za zaznamenání, že brněnský primátor Onderka při zahajování festivalu (před Dylanem) v nezvládnutém návalu vtipnosti postříkal několik prvních řad šampaňským. Neodolatelně vtipné se to zdálo asi jenom jemu, ale do té zlé neděle se to bohužel docela hodilo.

 Více informací o festivalu zde