Švejda: Charmsovské variace (letní čtení)

Jde takhle jednou po ulici Varyš a potká ho Reslová. „Ahoj Varyši. Kam jdeš?“ „Jdu zabít Koláře. Nechceš jít se mnou?“ „Chci,“ řekne Reslová a tak jdou Varyš a Reslová zabít Koláře. A potká je Kříž. „Ahoj Varyši, ahoj Reslová. Kam jdete?“ „Jdeme zabít Koláře. Nechceš jít s náma?“ „Chci,“ řekne Kříž a tak jdou Varyš, Reslová a Kříž zabít Koláře. A potká je Machalická. „Ahoj Varyši, ahoj Reslová, ahoj Kříži. Kam jdete?“ „Jdeme zabít Koláře.“ „Koláře?“ „Jo, Koláře.“ „Fakt Koláře?“ „Jo, fakt Koláře.“ „Tak to jdu, děcka, s váma,“ řekne Machajda a jde s Vojtou, Maruškou a JéPéčkem zabít Koláře. A potkají Krále. „Ahoj Králi, hele, jdeme zabít Koláře, nechceš jít s náma?“ „Serte na to,“ odpoví Král a tak jdou Vojta, Maruška, JéPéčko a Machajda bez Krále zabít Koláře. A dojdou ke dveřím redakce, slušně zaťukají, ze dveří vyjde Erml a ptá se: „Co chcete, Varyši, Reslová, Kříži a Machalická?“ „Chceme zabít Koláře.“ „No tak pojďte dál.“ A Varyš, Reslová, Kříž a Machalická jdou dál, sednou si ke stolu, Kolář jim nalije pivo, který přinesl ve džbánku z Kašparu, a pak dlouze a dlouze diskutují o tom, jak by bylo dobrý zabít Koláře a co pro to kdo může udělat.