Šotkovský: Jiráskův Hronov (pátek 9. 8.)

Někdy se stane, že člověku prostě dojde trpělivost pro určitou divadelní poetiku a má pocit, že čas, který chtěl v životě strávit sledováním inscenací daného souboru, už vypršel. (Výhled na řeku Labe, Divadlo kámen Praha)

Někdy se stane, že člověk dokáže odpustit bezelstné sousedské inscenaci průměrného amerického bulváru leccos a díky tomu se většinu času dobře baví, ale záplava sentimentu valící se z jeviště ho v poslední třetině zcela dorazí. (Potichu to neumím, jsem vášnivej, DS Vojan Hrádek nad Nisou)

Někdy se stane, že se na plátno promítá solidní videoart a před ním dva androgynní chlapci předvádí svou roztomile naivní představu o tom, co je to performování. (Z 00, ON AN)

Někdy se stane, že je inscenace prostě zázrak a člověk jí pak odpustí i to, že to napodruhé menší zázrak než napoprvé. (Pohyblivé obrázky, Hana Voříšková a MUZIGA)