Ikaros (Divadlo Drak)
Zase jedna ze slabých chvilek tandemu Jakub Vašíček – Tomáš Jarkovský (může být ale divu, když oba pánové chrlí do roka opravdu požehnaně inscenací?). Variace na starořeckou báj o Daidalovi a Ikarovi v převyprávění Eduarda Petišky (z něhož se na začátku čte), jenže dramaturgicky neujasněná a ledabyle strukturovaná, s přehršlí odboček a ornamentů (kabaretní rámec, "teatrologická" exempla). Prokletím téhle generace skutečně není jak, to zvládají suverénně (Ikaros divákům prakticky nedá „vydechnout“), ale co.
Dášeňka aneb Psí kusy (Husa na provázku)
Zajímavý rámec (pan Karlíček a paní Olinka vyprávějí příhody, které zažili s jedním ze svých psů, Dášeňkou, a zároven nechávají nahlédnout do kuchyně svého partnerského soužití), který dovoluje umně střídat inscenační nálady (od melancholické po bujarou), ale jinak: tradiční smršť situačního a slovního humoru Jiřího Jelínka (za asistence skotačivé Anežky Kubátové), která může přestat v padesáté zrovna jako v dvěstěpadesáté minutě. Pro děti od čtyř let????
Zmatek nad zmatek (Tomáš Hájek alias Bažantova loutkářská družina, DS J. J. Kolára při TJ Sokol Poniklá)
Další z řady loutkářských „hračičkářů“: meotar, ploškové/fóliové loutky; účinná herecká a kostýmní stylizace; příjemný decentní a inteligentní humor. Problém vidím v tom, že na one-man-show je v tomto převyprávění Verneova románu až příliš složitého děje a příliš mnoho postav, které se protagonistovi nedaří dostatečně rozlišit, a produkce, byť jen třicetiminutová, se slévá do jednotvárného a postupem času i nudícího proudu (o inscenaci psal na blogu též Jan Šotkovský).
Zase jedna ze slabých chvilek tandemu Jakub Vašíček – Tomáš Jarkovský (může být ale divu, když oba pánové chrlí do roka opravdu požehnaně inscenací?). Variace na starořeckou báj o Daidalovi a Ikarovi v převyprávění Eduarda Petišky (z něhož se na začátku čte), jenže dramaturgicky neujasněná a ledabyle strukturovaná, s přehršlí odboček a ornamentů (kabaretní rámec, "teatrologická" exempla). Prokletím téhle generace skutečně není jak, to zvládají suverénně (Ikaros divákům prakticky nedá „vydechnout“), ale co.
Dášeňka aneb Psí kusy (Husa na provázku)
Zajímavý rámec (pan Karlíček a paní Olinka vyprávějí příhody, které zažili s jedním ze svých psů, Dášeňkou, a zároven nechávají nahlédnout do kuchyně svého partnerského soužití), který dovoluje umně střídat inscenační nálady (od melancholické po bujarou), ale jinak: tradiční smršť situačního a slovního humoru Jiřího Jelínka (za asistence skotačivé Anežky Kubátové), která může přestat v padesáté zrovna jako v dvěstěpadesáté minutě. Pro děti od čtyř let????
Zmatek nad zmatek (Tomáš Hájek alias Bažantova loutkářská družina, DS J. J. Kolára při TJ Sokol Poniklá)
Další z řady loutkářských „hračičkářů“: meotar, ploškové/fóliové loutky; účinná herecká a kostýmní stylizace; příjemný decentní a inteligentní humor. Problém vidím v tom, že na one-man-show je v tomto převyprávění Verneova románu až příliš složitého děje a příliš mnoho postav, které se protagonistovi nedaří dostatečně rozlišit, a produkce, byť jen třicetiminutová, se slévá do jednotvárného a postupem času i nudícího proudu (o inscenaci psal na blogu též Jan Šotkovský).
Ikara jsem neviděla. S ostatním nezbývá než souhlasit.
OdpovědětVymazatDášeňka
OdpovědětVymazatzdaleka není jen "tradiční smršť situačního a slovního humoru Jiřího Jelínka..." (a myslím i proto je loutkáři ceněná). Jelínek s Kubátovou dokázali vytvořit citlivý, (v dobrém slova smyslu) dojemný svět dvou starých lidí, kteří si hrají, kteří vzpomínají na své mládí a kteří dospěli k životní moudrosti a nadhledu. Celé je to vlastně o vztahu oněch dvou postav. Navíc je v inscenaci celá řada velmi rozdílných (a funkčních!) loutkářských technik využitých se samozřejmostí a suverenitou - od práce s předměty přes prstové loutky po kreslené panely, využívání různých rekvizit a podobně. Neopominutelný je i hudební rozměr a troufám si tvrdit i velmi originální přečtení předlohy (či možná spíš inspirace jí). A co asi ocení především dramaturgové divadel - Jelínek a Kubátová umějí velmi přirozeně komunikovat s diváky všech věkových kategorií. Inscenace je srozumitelná dětem od 4 let (vítězství na Mateřince snad mluví samo o sobě, stačí však sledovat tyto děti během představení), které si pochopitelně vezmou jen co je jim blízké, po dospělé, kteří zas ocení nejen profesionální divadelní práci, ale i různé textové odkazy na Čapka.
Problém Ikara vidím přesně v tom, co naopak dokázala Dášeňka - Vašíček s Jarkovským nenašli klíč, jak s Ikarovým mýtem naložit. Teatrologický i freudistický (či rodinný) klíč působí vykonstruovaně a humor (či nabízený herecký nadhled) inscenace spolehlivě ubíjí. Výsledkem není ani didaktické představení pro školy ani hravá komedie. Od obojího je tam trošku a ve výsledku se obě složky vzájemně derivují. Navíc mi to celé připadlo loutkářsky i herecky dost nenápadité.
Na Mateřince ´13 pobral nejvíce cen Budulínek Naivního divadla Liberec a v závěsu Zlatovláska divadla Minor. Dášeňka získala jednu z cen.
OdpovědětVymazatOpravdu si, Vladimíre, myslíš, že to co popisuješ (a co koneckonců může být i pravda), mohou děti od 4 let pobrat? Tu "jízdu rychlíkem", kdy se před Tebou pouze míhá jeden obrázek za druhým? Budu-li operovat konkrétní dětskými diváky, má čtyřletá dcera to vůbce nepobrala a osmiletý syn jevil už zhruba po dvaceti minutách značné známky "vyčerpání" - prostě ho ta smršt přestala bavit sledovat.
OdpovědětVymazatJo,
OdpovědětVymazatmyslím že jo. Viděl jsem inscenaci 2x (v Arše + v Plzni), vždy tam bylo i nějaké předškolní dítě, a zaujaté bylo (samozřejmě s různou intenzitou a možná i různě dlouho, to už jsem až tak nesledoval). Co se týká cen na Mateřince, podstatné je, že ji Doubrava, který se v tomto typu divadla pohybuje, na ten festival vybral. Ocenění beru jako doklad toho, že se do kategorie "mateřinka" - tedy předškolní děti - Dášeňka vešla.
Ale abychom se jen neoháněli pocity, zjistím to přímo do pramene. S Jelínkem jsem v častým mailovým kontaktu.
Tu je slíbená odpověď
OdpovědětVymazatJiřího Jelínka ohledně divácké adresy a herecké zkušenosti s diváky Dášeňky:
"Dášenčina adresa je ideálně od větších školkáčů přes prvňáčky dál. Hráli jsme ted pro první třídu a byli opravdu nadšení. Navíc se jako "šmíráci" dost přizpůsobujeme hledišti... Jinak má ale Švejda pravdu. Je to kabaret
a může skončit kdykoliv. No není to krása..."