Varyš: Přízraky (Městské divadlo Kladno)

O komické shodě, že ve stejný den (22.3.) proběhly premiéry dvou odlišných inscenací Přízraků (v Kladně a Ostravě), a to poté, co se u nás 25 let hra neuváděla, se netřeba více rozšiřovat. Pro mě byly od začátku Fričovy Přízraky jedním z nejzajímavějších projektů sezony a byl jsem na ně notně zvědav. Po zhlédnutí mohu říct, že je to daleko silnější, než jsem čekal.


Frič se poslední dobou - kromě Přízraků také znamenitá inscenace Langerových Přízraků mezi námi ve spolku Masopust, o níž ještě bude řeč - jaksi uklidňuje. Fialové světlo zůstává, ale diskokoule se vytrácí; a nespoutaná divokost jeho dřívějších, neuspořádaných, ale mile třeštících inscenací je ta tam: máme tu přemýšlivého, robustního režiséra, který si sice neodpouští postranní vtípky (jak by to taky mohlo být jinak!), ale táhne inscenaci jedním jasně určeným směrem, čímž podtrhává účinek.

Na Přízracích jsou určující dvě věci: temné lynchovské mručení, které z černé komedie o banálních lidských tragédiích dělá podmanivý horor,a herecký výkon Tomáše Petříka. Jeho farář, střižený s blond parukou a planoucími zraky (zářivě modré čočky z něj dělají úplného démona dobra) je tu klíčovou figurou. Žádný naivní posel správných pořádků, ale nekompetentní fanatik. Rozkošné jsou scénky, kdy odolává svodům Aleny Štréblové (která je také naprosto vynikající), těžiště však stojí právě v momentech, kdy farář brojí proti nemravnostem všeho druhu, byv osobně upřímně udiven, že něco takového vůbec je možné.

K tomu, jak jemně Frič pracuje, stačí zmínit kostým Evy Josefíkové - je jasné, že má být za svůdnou dívku, nepotřebuje se však svlékat ani hrát nijak na sílu. Tam, kde všechny ostatní postavy představují svou mluvou i přemýšlením starý svět, i při všech vykloubenostech, řád, který nás svazuje - i když se mu snažíme vymknout, respektujeme, že existuje. To Regina představuje nejen energické mládí, ale především ryzí pragmatismus. Koneckonců k tomu i ta pláštěnka.

Celkově je to fascinující podívaná s řadou mimořádně vydařených míst. Zábava, při které mrazí.