Na úvod nezbývá než zopakovat citát (jen teď rychle nevím odkud, takže se nejmenovanému autorovi omlouvám), který praví, že Hodní chlapci jsou „bezpochyby nejveselejší Mikulášek jakého jsem viděl“. Opravdu si nepamatuji, že bych kdy měl při Mikuláškově inscenaci tolik chuti se od srdce smát. Od srdce patřičně černého a zlomyslného.
Oč je zde Mikulášek méně nechutný (v dobrém slova smyslu a až na jednu výjimku), o to je cyničtější a bezohlednější. Nic (ne)lidského mu není cizí. A soubor cepovaný předtím Petrou Tejnorovou a Jiřím Havelkou se mu s evidentním gustem poddává.
Jistě, je to (opět) „jen“ (mikuláškovský) sled scének, který má (mikuláškovských) více konců a pár krátících dramaturgických škrtů uvnitř jednotlivých bloků by nebylo od věci. A jistě též platí, že s osobními problémy herců ze souboru vystupujícímu dnes pod názvem 11:55 jsme již obeznámeni dosyta. I tak ale lze fanouškům (tentokrát mikulkovského) „divného divadla“ návštěvu Venuše ve Švehlovce jen doporučit.
O inscenaci psal v SADu 4/2014 mnohem podrobněji a pečlivěji Michal Zahálka
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme