Obyčejná neděle národního umělce Ladislava F., spisovatele
Některá setkání vzbuzují velké naděje. Třeba když se kovaně „divný“ režisér Jan Kačena pustí do trochu jinak divného prozaika Ladislava Fukse. Jenže velké naděje mohou také skončit velkým zklamáním.
Barbora Kačena navrhla v malém sálku D21 scénu, která v mezích možností evokovala legendární Fuksův dejvický byt, herci nevýrazně odříkali banální repliky převzaté (alespoň většinou) z dosti pochybné fuksologické knihy Jana Poláčka, nechyběla bezmocná matka ani narážky na různé přátele a konkrétní události ze spisovatelova života; Patrik Battyja do toho kontratenorově zazpíval árie z oblíbených Fuksových italských oper. A celé se to ani trochu neposkládalo dohromady, nevznikl příběh, atmosféra, nic, co by dalo sledovanému dění nějaký smysl. Jsem příznivcem jak Ladislava Fukse, tak Jana Kačeny, jenže co s tím: Kačenův Fuks je inscenace planá a vlastně zbytečná.
Více informací o inscenaci zde
Článek o trojici inscenací Jana Kačeny vyjde v SADu 2/2015
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme