Švejda: Ze života hmyzu (Národní divadlo)

Ostatně: pokud bude Daniel Špinar přísný i sám k sobě, stáhne z repertoáru Národního divadla s 1789 i své Ze života hmyzu. Nejde myslím ani tak o ten symbolický kontejner (v němž přebývá Kukla), kterého se prý - jak sdělil sám DŠ v jednom interview - diváci historické budovy hned na začátku leknou a vůči inscenaci se zablokují, ten je přeci přirozenou součástí režijní (vizuální) modernizace klasiky, kterou režisér tradičně podniká, jde o banálnost textu pro dnešní dobu (už v roce 1990 s ním Miroslav Krobot v Národním divadle pohořel), o jeho inscenační nefungování, kdy jsme svědky jen takové krotké feérie (příznačné se  mi jeví: Lumek zabije Cvrčkovou tak, že ji nažene do stanu a tam, aniž to vidíme, s ní něco provede), ve které se urputně vyrábějí gagy a obecně příliš tlačí na humoristickou strunu, a pokud už se sáhne k nějakému aktualizujícímu výkladu, vyjde z toho to nejprimitivnější, co nás může napadnout: totalitaristické mraveniště jako současná kapitalistická (nadnárodní) firma (po přestávce ostatně tato scéna působí jako z úplně jiného světa).
Daniel Špinar plnil jen zadání. A jeho inscenace není ani kočka ani pes. Nehodí se (budeme-li se držet jeho vlastních šéfovských představ o inscenacích v ND) ani do budovy Národního, ani Stavovského divadla.