Mikulka: Zimní pohádka (Dejvické divadlo)

Uvážíme-li, že režisérem Zimní pohádky je Ondřej Spišák, tedy tvůrce s docela výrazným rukopisem, je až s podivem, jak moc je ta inscenace „dejvická“. Zdejší herečtí matadoři doslova září, jejich novým kolegům se daří o něco méně, ale nic hrozného se neděje. Po většinu času je to neobyčejně zábavná podívaná, místy dojde i na zvážnění, jak se na shakespearovskou tragikomedii sluší a patří.

Černého Petra dostala Zdeňka Žádníková, která hraje veskrze postradatelnou symbolickou figuru Času. Což připomínám především proto, že zbytečné vstupy Času vyhlížejí – alespoň při pohledu zvenku – jako hlavní režijní přínos. Jinak se hraje spíš od situace k situaci: jednotlivé výstupy a setkání jsou vyvedeny skvěle, ale že by se to celé skládalo do nějakého pevného celku, tím už jsem si jist podstatně méně. Samozřejmě, Zimní pohádka je v tomto smyslu hodně obtížně uchopitelná hra plná manýristických vykloubeností všeho druhu, ale stejně. 

V závěru to sice vypadá, že hlavním jednotícím prvkem inscenace je cosi jako „laskavé shazování“ přepjaté předlohy, ale i tak jsem měl v souhrnu pocit, že dejvičtí herci prostě využili všech příležitostí k tomu, aby předvedli to, co umí nejlépe: s lehkým a samozřejmým podehráváním rozvíjet groteskní situace. Pokud takový přístup přijmeme, není pochyb o tom, že dejvická Zimní pohádka je špičkové herecké divadlo a jedna z nejveselejších shakespearovských komedií široko daleko.

více informací zde
foto Hynek Glos