Pokorná: Úplné zamění (Klicperovo divadlo)

Spíš "pobuřující" než pobuřující

Hra Christophera Hamptona Úplné zatmění, pojednávající o vztahu Paula Verlaina a Arthura Rimbauda, proslavilo především filmové zpracování Agnieszky Holland. Divadlu však může být filmové vidění na škodu. Právě to se stalo v Hradci: zdejší inscenace rezignuje na metaforu a snaží se diváka vodit propletenými životními cestami dvou prokletých básníků s až dokumentární přesností.

Dekadentně bohémský styl života, bouřlivost a vášeň, zkrátka to, na čem Hamptonovo drama staví, se na prknech hradeckého divadla ztrácelo. „Pobuřující“ téma zakázané homosexuální lásky propojené s Verlainovými sklony k násilí, se v Klicperově divadle předvádí jen v té míře, aby nikoho doopravdy nepobouřilo. Jakoby režisérka Tereza Karpianus zavěsila před herce clonu, skrz níž sice pronikne zvuk a gesta, veškeré emoce a živočišnost ale zůstanou uvězněné na jevišti. Provokace a náboj chybí.



Možná bylo záměrem pojmout inscenaci formou holého vypravování o strastech vztahu dvou umělců a jejich okolí, z něhož měly na povrch vyvstávat další otázky (kde je hranice mezi láskou a sobectvím či jak jsme ochotni ponížit své ego pro milostný vztah), převládá však popisné převypravování příběhu. Úplnému zatmění nelze upřít ani silné stránky, především výkon Jakuba Tvrdíka v roli Verlaina; paradoxem však je, že tak přehrává Matěje Anděla v roli Rimbauda a oslabuje celkové vyznění. Starší z obou mužů, který má propadnout síle Rimbaudovy osobnosti a být za ním vláčen „životním bahnem“ se v tomto případě stává dominantním charakterem.

Přes veškeré výhrady má Úplné zatmění předpoklady stát se divácky úspěšným titulem, protože jde divákovi chytře na ruku. Nabídne až filmovou výpravu Jiřího Karáska a Zuzany Mazáčové, nechybí romantika a drama. Vše se ale děje hodně prvoplánově. Jakoby se inscenátoři báli, že upustí-li od mnohomluvné popisnosti, publikum je nebude následovat. Zůstává otázkou, zda je takový odhad správný, nebo jsou hradečtí diváci zbytečně podceňováni.

BARBORA POKORNÁ

Christopher Hampton – Úplné zatmění
Překlad: František Fröhlich
Režie: Tereza Karpianus
Dramaturgie: Ladislav Karpianus
Scéna: Jiří Karásek
Kostýmy: Zuzana Mazáčová
Hudba: Jindřich Čížek

Psáno z premiéry 11. března 2017, Klicperovo divadlo