foto Petr Neubert |
Vizuálně (jako obraz) je to docela zajímavé - do hlediště zřícený obrovský lustr, působivě nasvícené divácké řady -, ale prakticky jde jen o lehce aranžované literární pásmo. V druhé, divácky nejatraktivnější části je předvedena Hilarova zkouška Macbetha v Národním: režisér (v podání Jany Strykové) naráží na obvyklé umělecké a provozní překážky (vyniká "blbka", představitelka Lady Macbeth, v podání Martiny Preissové), až na konci - po příchodu hasiče - vybuchne. Tedy: divadlo na divadle - vděčný to zdroj nenáročné zábavy. V závěrečné části pak Hilar "spílá" Národnímu divadlu, poukazuje na obtíže spojené s tvorbou v této instituci; tady se inscenace konečně trochu vztáhne i k současnosti: nelze tu nevidět spojitost s tím, jak asi i sám Špinar reflektuje své fungování v roli uměleckého šéfa činohry.
Inscenace mi v něčem připomíná Špinarovu benefici pro pět hereček Křehkosti, tvé jméno je žena. Namísto promyšlené práce na vysoce interesantní téma jen narychlo spíchnutý kus, složený z prefabrikátů; nic, co by hlouběji přibližovalo Hilarův "život a dílo". Dietní kus a promarněná příležitost.
Činohra ND vedle ambiciózních a dobře připravených inscenací (Faust, Kytice) vyrábí téměř pravidelně i kusy (Křehkosti, tvé jméno je žena; Zbyhoň!), u nichž si jeden říká, že snad ani raději neměly vzniknout...
Premiéry 14. a 15. března a 3. dubna 2019. Více informací o inscenaci zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme