Historici (nejen) divadla zažívají za stávajícího nouzového stavu v jistém ohledu zlaté časy. Některé z knihoven zpřístupnily online i ty (některé) části svých digitalizovaných fondů, které jsou jinak chráněné autorským zákonem.
Ne že by již dříve nebyla situace pro historiky příznivá. Digitalizace postupuje vpřed a historikům poskytuje mnohé, dříve netušené možnosti: nejen větší pohodlí a úsporu času, ale i - a především - dohledávání informací, které by předtím vzdali. (Uvedu příklad: dokážete sestavit repertoár kterési okrajové pražské scény třicátých let i vyhledat ohlasy na jeho premiéry). Tyhle možnosti jsou nyní ještě rozsáhlejší. A stačilo jen, když několik kompetentních osob - obrazně řečeno - párkrát kliklo myší.
Šlo by takový stav zavést i za normální situace? Vím, že se na tom pracuje - lidé by měli za jistých podmínek přístup i k jinak tu více tu méně nesnadno dosažitelným digitalizovaným zdrojům. Šlo by bezesporu o velký krok pro historiky - jehož testovacího provedení jsme teď vlastně neočekávaně svědky. A nejde fakt jen o to pohodlí a úsporu času. Jde o kvalitu práce.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme