Mikulka: Should I Stay or Should I go? (11:55 v NoD Roxy)

Máme škrtat nebo to nechat takhle?

Po dejvické Terapii se v Praze objevil další „terapeutický“ divadelní kus. Stojí za ním režisérka Anna Klimešová s dramaturgem Petrem Erbesem, kteří s uskupením 11:55 nazkoušeli inscenaci poněkud punkově znějícího jména Should I Stay or Should I go? O dávný hit skupiny Clash tu však nejde, hraje se opravdu o neschopnosti rozhodnout se. Respektive o tom, jak se několik různých postav plácá ve svých nespokojenostech či traumatech a nikdo z nich nedokáže najít cestu ven. Nebo se přinejmenším nedokáže odhodlat k tomu, aby učinil první krok ke změně - a to bez ohledu na to, jakým by měl vést směrem.

Základní situace vychází z Ibsenovy Nory: titulní hrdinka váhá, zda má manžela opustit, společně absolvují terapeutické sezení, sama si vyzkouší výpravu do (symbolického) neznáma. A na blíže neurčeném firemním večírku se do váhavé hry na nespokojenost zapojí řada dalších. Dostaví se také slečna, která první půlku prováhala doma u počítače. Krachem však (nepřekvapivě) skončí i její afektovaně sebevědomý pokus uplatnit na problémy své i cizí značně prefabrikovaný jogínský přístup. Časté prosby o radu kromě toho směřují do publika, přičemž konkrétně oslovení diváci radí až nečekaně ochotně.

V Should I Stay lze poznat groteskně zvětšený obraz spousty reálných potíží a koneckonců i cosi jako pokřivený odraz společnosti, která dost dobře neví kudy kam. Přesto se mi víc než ucelené sdělní vybavují - a to jen s minimálním odstupem po představení - spíš silné jednotlivosti nebo groteskní nápady: suverénně zvládnutá komunikace s publikem, tápavé Nořino ohledávání neznámé komnaty, její zoufalé míjení se s manželem, bizarní pěvecký výstup v pozici „na koni“.

Zážitek to zkrátka byl docela rozporuplný (i když celkově příjemnější než v Dejvicích, nutno dodat). Spousta hezkých nápadů a silných pasáží, srozuměné ironizující herectví - jenže taky řada hluchých míst a zbytečné tematické rozlévání do šíře, podtržené podivně nastavovaným koncem. Kdyby se tvůrci dokázali odhodlat k seškrtání inscenace na hodinu místo současných dvou, mohla by to být skvělá a intenzivní podívaná, troufnu si tipovat.

Více informací zde
foto Facebook 11:55