Voska: Pěna dní (D21)

Důstojné loučení Jakuba Šmída

Osmou a poslední inscenací, kterou ve svém domovském Divadle D21 vytvořil právě odcházející umělecký šéf Jakub Šmíd, se stala adaptace románu Borise Viana Pěna dní. A přestože nejnovější titul komorní vinohradské scény nepatří k tomu úplně nejzdařilejšímu, co zde pod Šmídovou taktovkou za šest let vzniklo, stále se jedná o slušnou inscenaci, jež do dramaturgické linie adaptací proslulých prozaických textů v D21 skvěle zapadá.

Pětici účinkujících vévodí Petr Pochop v roli kuchaře Nicolase, nevypočitatelného hybridu děvečky pro všechno a záhadné šedé eminence. Drobné gagy provádí zásadně s vážnou tváří a do jinak trochu chladné inscenace vnáší osvěžující humor. Z mladých posil souboru více zaujal Michal Kraus, který pojímá Chicka jako otravného rádobyintelektuálního pozéra, přivážejícího milovanou literaturu v ošuntělém zahradním kolečku. Svým temperamentem dokonce na nemalou část představení zastiňuje Jakuba Jelínka v roli Chickova kamaráda Colina, jenž se ke slovu dostává až hlavně v poslední třetině večera. Dámy, tedy Stela Chmelová (v roli Alise) a hostující Jaroslava Košková (Chloé), jsou tu trochu na vedlejší koleji. Chmelová však i na menší ploše dokáže vystihnout tragiku své lásky a následného problematického vztahu s Krausovým Chickem; Košková zase působivě ztvárňuje postupné chřadnutí své postavy.

V celkovém pohledu mne překvapily především dvě věci. Zaprvé: zatímco například Utrpení mladého Werthera Šmíd obdařil lehce telenovelní stylizací s dunícím popem a Zločin a trest přesadil do současného gopnikovského Ruska, pojetí Pěny dní vyznívá v tomto srovnání poněkud nijace. Inscenace neurčitě plave kdesi mezi současností a polovinou minulého století – měl-li to být záměr, přiznávám se, že jsem ho nepochopil. A zadruhé, ale to je spíš překvapený postřeh než výhrada, celková nálada Pěny dní je oproti předchozím titulům – i přes tradiční drobné vtípky – zvláštně posmutnělá.

Navzdory dílčím problematickým aspektům však platí, že adaptace Vianova románu důstojně uzavřela Šmídovu éru v Divadle D21, kterou bylo radost sledovat.

VOJTĚCH VOSKA

foto Michaela Škvrňáková
více o insenaci zde