Mikulka: Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho (Jihočeské divadlo)

Podivný večer

Podivné odpoledne dr. Zvonka Burkeho v Jihočeském divadle je to, čemu se říká „provozní inscenace“. Osvědčená komedie, rutinovaně provedená bez výraznější interpretace, s přepjatě legračními postavami, které se urputně snaží být směšné hned na první pohled (a také poslech). Bez valného tempa nebo opravdu nosných nápadů, bez divoce vykloubené drastické klaunérie, kterou se proslavila původní inscenace v Činoherním klubu. Ale zas na druhou stranu je to narežírované a sehrané celkem solidně, takže až na pár výjimek nedojde na nic, nad čím by bylo nutné se vysloveně ošívat. Kdo hru nezná, může se při jízdě zákruty téhle absurdní (ale v lecčems až nepříjemně reálné) rakvičkárny docela slušně bavit.

Na včerejší repríze se nicméně budějovické publikum zvlášť moc nebavilo. Nemám srovnání, jak to bývá jindy, ale chci věřit, že to nebyla náhoda: je zkrátka jaksi nepatřičné odskočit si do divadla od zpráv popisujících okolnosti střelby do studentů na Filosofické fakultě. Jak pro diváky, tak nejspíš ještě víc pro účinkující. A pokud se nešťastnou shodou okolností ocitne na programu představení, ve kterém padají repliky à la „Pět mrtvol za pět vteřin! Je to hrozné, ale není to nudné,“ vyjde z toho opravdu silné kafe. Rakvičkárna nerakvičkárna.

Nic zvlášť objevného z toho neplyne. Divadelní rakvičkárny jsou v tom nevinně, to je snad jasné. Zůstane připomínka věci beztak zřejmé: něco jiného je reálný svět a něco úplně jiného divadelní příběhy. Asi by bylo možné pustit se do úvah, na co všechno by se tohle moudro dalo aplikovat, ale někdy je lepší se krotit. Což míním i jako dík všem mlčícím, kteří se krotí a odolávají pokušení připodotknout k téhle věci něco zbytečného na sociálních sítích.

více informací o inscenaci zde
foto Hynek Glos