čtvrtek 13. listopadu 2014

Švejda: Dům bez Boha (Švandovo divadlo)

Problematická je už sama hra Dodo Gombára. S oslabeným dramatickým (a naopak posíleným prozaickým) charakterem: postavy repliky jako by proklamovaly než by mezi sebou skutečně hovořily; napsaná plochým, až televizně realistickým jazykem; upovídaná a doslovná; otevírající příliš mnoho velkých témat a motivů, které jsou traktovány smrtelně vážně, takže někdy působí až nechtěně směšně. A Petr Štindl si s ní prakticky neví rady. Spíš jen aranžuje, textu se úporně drží (až v závěru se odhodlá k jisté interpretaci a silnějšímu metaforickému vyjádření), inscenace plyne nevzrušivým, umrtvujícím tempem, nedaří se jí vyjádřit vypjatější situace (scéna požáru), a tím vším odhaluje neorganičnost předlohy. Hlavní roli hraje nevýrazný, necharismatický Tomáš Červinek (zastřený hlas, nedostatečně projevované emoce), jiní se uchylují ke komediálním šaržím (Robert Jaškow jako Richard; Patrik Děrgel jako opíjející se tramp Koňas), nevhodné je i například obsazení neherečky (inspicientky divadla) Petry Štanclové do role Kmotry… Ne, těch negativ je až příliš mnoho, Švandovo divadlo vykročilo (ve velkém sále) do nové sezóny stejně nešťastně jako loni uvedením Krakatitu. Dům bez Boha čeká, obávám se, jen krátký život.


Recenze vyšla 2. 12 v Lidových novinách

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme