sobota 23. září 2023

Škorpil: Jak se dělá divadlo (Divadlo MASO v NoD/Roxy)

 „Všechno vojet.“  - to jsou slova, kterými končí anotace nejnovější inscenace Adama Skaly a MASA, jinak též „Jediného divadla, které je jen o prcání.“ Střelba na všechny (i zdánlivě spřátelené či generační) strany, neúcta ke všem a k ničemu, humor všech kategorií i patřičná dávka bezohledné maskulinity patřila k MASU vždy. Nemůžou tedy chybět, ani když se na základě Čapkova spisku Jak se dělá divadlo obrátí do „vlastních řad“. Ušetřen není nikdo od samožerných pánůherců po věčně nervózní, nespokojené a zneužívané studenstvo, vyjevuje se řada (vlastě smutných) pravd z grantového i běžně divadelního provozu, jež mnohým nezasvěceným mohou připadat absurdní a kuriózní (ale divadelníkům jsou bohužel denním chlebem; v čemž mimochodem inscenace vzdáleně připomíná dokument Zkouška umění). 

O zábavu se stará tradiční rychlé tempo a bezohledné a nevybíravé pointy… jen je těch vtípků a témat tentokrát nějak moc a inscenace se v nich nakonec utápí, aniž by nabízela nejen jednotící motiv a snad i poslání, ale vůbec něco, co z ní (jako tomu bylo dříve ve Všechno, co v nás zkurvili komunisti či Třech heteránech) udělá víc než jen sled trochu do sebe zavinutých vtípků (především) pro kamarády a spřízněné duše, který nakonec mohl skončit už před půl hodinou nebo také trvat ještě hodiny dvě. Režisér Skala s dramaturgyní Krbcovou nenacházejí – tak jako ústřední pánské trio – „cestu ven“ a pouhé přiznání této skutečnosti, (nastavené ovšem dalšími třemi konci) je málo.

foto Facebook souboru
více o inscenaci ZDE

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme