Mikulka: Velký nabíječ (A studio Rubín)

Tápání v říši loutkového porna

Pokud inscenace postrádá režii i dramaturgii, nezachrání ji pár nahodile vyhlížejících nápadů ani osobní šarmérství. Přesně tohle je bohužel případ Velkého Nabíječe v A studiu Rubín. Navzdory tomu, že loutková výprava Jiřího Knihy do říše porna slibovala zábavný a provokativní úlet.

Aby nedošlo k omylu, v programu obě funkce uvedeny jsou (režie Jiří Kniha, dramaturguje Dagmar Fričová), na výsledku se to ale nijak viditelně neodrazilo. Vznikla dost rozvleklá skrumáž, ve které se tu a tam objeví zábavný nebo jinak povedený moment, tu a tam vykoukne efektně nasvícená erotická pomůcka, mnohem častěji se ale prostě jen zdlouhavě staví výstupy, jejichž jediným smyslem je nechat zaznít izolovaný vtip (přičemž se jedná o vtipy úrovně značně kolísavé). Načež se zas podobným způsobem začne stavět úplně jinde a úplně jinak.

Alespoň že těch řídkých čtyřicet minut zakončila moc hezká písnička (příznačně na ni došlo úplně z ničeho nic), v níž Nataša Bednářová něžným hlasem uklidňovala dívky, že když jim v životě vůbec nic nevyjde, vždycky se mohou nechat zaměstnat v bordelu. Vzdor sympatiím ke všem zúčastněným i k výchozímu nápadu však nelze než konstatovat, že na celovečerní inscenaci to je poněkud málo.

více zde

foto ilustrační