Škorpil: Kingdom Cum (DISK) a Jolene (Divadlo Na zábradlí)

O slavnosti a hostech čili Ztraceno v překladu
Dva dny po sobě zavedl mne osud na premiéry, v nichž jsem mohl být pouhým „hostem na slavnosti“, tím kdo sice rozumí a chápe co že se to děje, nemá však z důvodů věkových či genderových, možnost opravdově souznít s děním. 

V pátek měl v DISKu premiéru projekt třetího ročníku studentů KALD DAMU Kingdom Cum. Besídka, leporelo či pásmo jsou termíny dávno zprofanované teatrologickou historiografií, ale těžko zde hledat jiný. Královna vládne všemu, kdesi se formuje bratrstvo kulatého stolu, meč setrvává v kameni a do toho vstupuje Sergeiovo Tropical Breeze, zbojník Ondráš, Jožo „ktorý klamá do telky“ a další. A v kameře /ne/osobní zpovědi, další dávno (o)hraný efekt. Sedím v publiku, chápu co se děje, odezírám, reflektuji. Ale neprožívám. V tomhle pardigmatu nemám „investováno“. Jsem pouhým svědkem, což není chyba moje ani režiséra a autora Braňo Mazúcha či herců. Užívám si jejich zápalu, zpěvu a energie, ale neprožívám. Co dělat, stárnu a maskovat to „nadšením a pochopením pro mladé“ v zájmu sebeúcty nehodlám.

O den později jsem usazen v Eiadově knihovně Divadla Na zábradlí a sleduji projekt Jolene, který spolu s Janem Fričem a Ninou Jacques připravila a sólově prezentuje (s pomocí hudebního doprovodu Jan Mikláše) Kateřina Císařová. Zážitek se opakuje. Jsem – s odpuštěním – muž, takže pocit ženy neustále řešící bejvalky svých nápadníků, odpálené párty či situaci ženy osamělé v noční ulici mohu pouze odezírat a „samozřejmě“ (neodvážil bych se virtuálně signalizovat jiné) chápat. Opět ale – ničí vinou – vše jen řečeno s klasikem „pozoruji z povzdálí“. Znovu nezbývá – a zdůrazňuji, že to není výtka – než s odstupem obdivovat osobní angažmá a nasazení Kateřiny Císařové a užívat si i drobné vtípky a úkroky a podivnosti stranou připsatelné Fričovi.

více o Kingdom Cum
více o Jolene
foto FB DISK a DNZ