Dubský: Šaldova šňůra (pondělí 15.6.)

MOLIERE - Divadlo F. X. Šaldy 

Molière Hra Michaila Bulgakova hledá v osudech francouzského dramatika paralely s konflikty s vládnoucí mocí, které Bulgakov zažíval ve stalinistickém Sovětském svazu. Z dramaturgického hlediska je tedy nasazení tohoto titulu logická volba, střet kulturní obce s politiky se zase opět po čase začíná přiostřovat.

Problémem je, že inscenace Ivana Krejčího hlavně ve své první polovině příliš nedokáže téma souboje svobodomyslného umělce s mocenskou mašinérií akcentovat, je spíše jen kostýmovaným vztahovým dramatem. Po přestávce dochází v tomto ohledu ke zlepšení korunovaném závěrečným monologem Martina Polácha, který zvládl Molièra dostat ze škatulky stárnoucího komedianta do pozice oběti zvůle moci a bojovníka proti nesvobodnému systému.

Přiznám se ale, že mi nebyla úplně jasná režijní koncepce. Výrazně barevné kostýmy Jany Hauskrechtové směřují ke groteskní stylizaci, stejně jako některé scény (třeba když po sobě začnou Markýz d´Orsini a pařížský arcibiskup v hádce plivat). Jiné okamžiky jsou ovšem psychologicky vyhrávány, přičemž zde chybí zřetelný režijní klíč. Jako životopisnou hru o Molièrovi lze inscenaci přijmout, nicméně soudím, že ambice byly vyšší.

LUKÁŠ DUBSKÝ

program festivalu zde
foto Petr Neubert