úterý 18. června 2013

Zahálka: Zahradní slavnost (ND)

Občas říkávám, že jsem vlastně nenáročný divák - a občas mi to někdo ani trochu nevěří. K Zahradní slavnosti už toho bylo napsáno tolik, že snad jen takto: je to z velké části svižné, zábavné, kontaktní divadlo, navíc na poměry domu opravdu nadstandardně dobře zahrané. Docela věřím tomu, že by se s ním ND mohlo objevit na nějakém zahraničním festivalu a že by to rozhodně nebyla žádná ostuda. Většině výhrad a pochybností kolegů Škorpila a dalších vlastně rozumím, ale... Je to vážně tak málo?

5 komentářů:

  1. jenže na té čtvrteční premiéře to tedy rozhodně svižné a bůhvíjak zábavné nebylo.
    kdo podle tebe hraje nadstandartně dobře?

    OdpovědětVymazat
  2. Jakube,

    jako zkušenému diváku Ti musí být jasné, že se inscenace bude vyvíjet a právě "svižnost" bývá to, co se nejvíc proměňuje, často až k hereckému přehrávání.

    Nadstandardnost této inscenace, co se týká herectví, je daná tím, že mnoho herců ND (a vůbec velkých činoher u nás) nedokáže hrát jinak, než psychologicko-realisticky, potažmo civilně, kdežto současné herectví vyžaduje spíš jasnou stylizaci, důraz na slovo nespojené s psychologicko-realistickým výkladem, a to podané v nějakém výrazném gestickém a mluvním řádu. Mně se líbí, když je to hodně výrazné a projevuje se tam osobnost hercova, ale to už je na jiný text.

    Tedy - z tohoto pohledu - všichni zúčastnění hrají nadstandardně. Neznám celý repertoár ND, ale o toto se již v ND snažil David Radok v inscenaci Troilus a Kressida a Pařízek v tom pokračuje. Výrazně se takto dle mého soudu daří Švehlíkovi, Pechlátovi a Javorskému, kteří inscenaci "táhnou". Velmi (herecky) sympatičtí mi byli i Bidlas s Mílovou, ale ti myslím ještě nenalezli dostatečně výrazné kontury. Možná by měli být pitoresknějšími "klauny" (dialogy s diváky, scény s převlékáním). Své si odvedl Zach, ale má (trestuhodně) málo prostoru. Naopak trochu bych zpochybňoval pojetí Salzmannové a obsazení Tesařové, které mi přijdou ne zcela dobře typově vybrané.
    Nicmoéně berte tuto mou úvahu jako osobní pohled do diskuse nečinící si nárok na všeplatný soud.

    OdpovědětVymazat
  3. Jde tak trochu o slovíčkaření.
    Tedy si přisadím. Bylo-li PKD nadstandardní v rámci českého činoherního divadla, je ona "alternativně-studiová" skupina, jak ji nazýváš, nadstandardem ND. A souhlasím, že tyto režijně-herecké postupy přináší do DN už delší čas Nebeský, pokouší se o ně i Dočekal (Jelinek, Prebble...) a samozřejmě naprosto výjimečný byl Wilson (Burešovou jsem neviděl).
    Považuješ-li to za standard, máš o ND poměrně vysoké mínění a Zahradní slavnost by tak byla docela dobrá vizitka současného hereckého stylu ND. Ale když si vzpomenu na herecky popisné Zkrocení zlé ženy, Kupce benátského, Mikvi, Radúze a Mahulenu, Racka či Blackbird, takové nadšení bych nesdílel.

    OdpovědětVymazat
  4. už se v tom fakt motáme.
    z tvého seznamu bych však každopádně vyjmul Dočekala (a zejména pak Enron!)
    mířilo to ovšem - zase - proti ZH. srovnej si ji s Learem (ať zůstaneme "doma") a bude jasné co je nadstandart, novátorská a výjimečná inscenace. ale zase je to slovíčkaření, mě zkrátka nepřesvědčíš.
    p.s.: dnes večer jsem viděl na nástěnce obsazení Wilsonova 1914. a hádej kdo v tom hraje. ND jakoby opravdu mělo dva činoherní soubory.

    OdpovědětVymazat
  5. Jo jo, OK.
    Vono asi nejde a možná ani nemá smysl herecky sjednocovat velký soubor. Jistou diverzifikaci (specializaci) lze považovat za klad. Jen to "klasické" herectví tam - obávám se - není nic moc...

    OdpovědětVymazat

Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme