Škorpil: Terminus (Divadlo v Celetné - Kašpar)

Nedávno jsem si na jednom představení říkal, zda to nešlo udělat mnohem jednodušeji, bez zbytečného „vymýšlení“ – jen herci, jeviště a text. A přesvědčoval se, že asi ne, že takové herce a jeviště nemáme. A že takové texty nejspíš ani neexistují.

Pletl jsem se. Terminus v Celetné je právě takový.

Vynikající herci: Barbara Lukešová, Ladislav Hampl a Alena Doláková. Prostí, soustředění, odevzdaní a uměření i vášniví. Jednoduché, efektivní a v pravých okamžicích i zdrženlivě efektní „jeviště“, rozuměj v tomto případě režie Marka Němce, scéna Lukáše Kuchinky a kostýmy Jany Jurčové. A především text: veršovaná zběsilost Marka O’Rowea v kongeniálním (a mám věru ve zvyku podobnými slovy spíše šetřit) překladu Ester Žantovské. Strhující, přesně a důsledně shazovaný a přitom dojemný (jakkoli by se moje srdce cynika bez náznaků happy-endu dokázalo obejít).
Takže: vida, jde to. Inscenace, kterou by bylo škoda minout.