Protože jsem byl nedávno ohlášenými plány činohry ND na příští sezonu nevýslovně zklamán (pokolikáté už!), trošku jsem se zasnil, jak by to taky třeba mohlo vypadat.
Národní divadlo
Franz Grillparzer: Štěstí a pád krále Otakara
Režie Jan Frič
René Levínský: Planoucí srdce /Kolarzowa, Maciuchowa/
Režie Petr Štindl
Louis Ferdinand Céline: Smrt na úvěr
Režie David Šiktanc
Nová hra Egona Tobiáše
Režie Jan Nebeský
Stavovské divadlo
Friedrich Schiller: Valdštejn
Režie J. A. Pitínský
Bohuslav Vaněk-Úvalský: Zabrisky, ta druhá spermie
Adaptace a režie: David Drábek
Florian Illies – 1913, léto jednoho století
Režie Rastislav Ballek
Lucy Hughes-Hallett: Gabrielle d´Annunzio
Režie Anna Petrželková
Nová scéna
Ayn Rand: Zdroj
Režie Katharina Schmitt
Martin Macháček: Chladná
Režie Jan Kačena
Thomas Bernhard: Náměstí hrdinů
Režie Jakub Čermák
Nová hra Karla Steigerwalda
Režie Šimon Dominik
Vycházím z toho, že 1. Národní divadlo by mělo uvádět tituly, které se tak či onak vztahují k národnímu společenství, k historii a obecně otázkám společenského uspořádání, 2. že by se nemělo bát vyvolávat kontroverze a provokace 3. že by mělo ve zvýšené míře uvádět české autory a povzbuzovat je k tvorbě.
Rozdělení na domy není náhodné: ND jako výkladní skříň národní myšlenky, StD jako středisko měšťanské zábavy sui generis, a Nová scéna jako prostor pro mírnou podvratnost.
Pozn. Koncept je samozřejmě hypotéza a hra, s nikým jsem nejednal a nezjišťoval podmínky, možnosti a zájem; záměrně jsem vynechal zahraniční tvůrce, abych předešel obvinění z nereálných snů. Domnívám se však, že by zahraniční režiséři měli být stabilní součástí repertoáru.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme