Škorpil: Druhé město (Vosto5, VerTedance, KALD a 4+4 dny v pohybu)

Druhé město (pod kterým je podepsáno Vosto5 spolu s VerTedance a KALD a které mělo premiéru v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu) je nejzábavnější dokud je nejméně inscenované, přehledné a srozumitelné. Tedy v té části kdy improvizovanými mikroakcemi kontaktně vstupuje do živého prostoru horní části dolní poloviny Václavského náměstí. Dokud je potřeba hledat, čí hlas to vlastně ve sluchátkách slyšíte a vyhlížet z okna Paláce U Stýblů kde se dotyčný nachází a co dělá. A občas třeba ani nevidět, nestihnout, nebo být zrovna zaujatý někým jiným. Klidně i civilem, který s představením nemá nic společného.
Je to vzrušivé, dobrodružné a zábavné a v prožitku bezpochyby unikátní, protože do velké míry závislé na jednom každém sledujícím. A ona „televizní anketa“ na téma „komu patří Václavské náměstí 25 let poté“ by jakožto projev angažovanosti bohatě stačila. Zvláště, je-li vyvažována kouzelně absurdními monology Metaře, nebo tanečními výstupy občas tak jemnými že jsou v ruchu náměstí snadno přehlédnutelné.

Vše ale poněkud ztrácí lehkost, když dojde na rozehrávání připraveného příběhu. Jeho težkopádnou mravokárnost naštěstí spasí sice očekávatelné, přesto však okouzlující finále, které (snad) nelze chápat jinak než ironicky.


Recenze vyšla ve Světu a divadle 6/2014