Mikulka: Leo (La Fabrika - Festival Cirkopolis)

Dvakrát tak dlouhý Leo

Odehrálo se to v La Fabrice, bylo to v rámci off programu novocirkusového festivalu Cirkopolis, trvalo to zhruba hodinu a vlastně to bylo docela milé. Ale taky to bylo kabinetním příkladem toho, jak mrzuté je, když se nápad, který by vystačil na skvělou dvacetiminutovou miniaturu, musí roztáhnout do rozměrů celovečerní inscenace.

Ten nápad spočíval v tom, že diváci sledovali performera, který pobýval ve světě pootočeném o 90 stupňů - a současně projekci, která ten svět pootočila zase zpátky. Konkrétně: když herec ležel na podlaze a opíral se nohama o stěnu, na projekčním plátně se zdálo, že stojí a opírá se o stěnu zády. Takto vytvořený svět má řadu absurdních vlastností, když se třeba odhodí klobouk, vrací se horizontálně zpět jako bumerang. Na stěně se dá taky různě viset. A tak dál. Virtuální realitu si přitom lze kdykoli zkontrolovat mrknutím do reálného "ležatého" světa. Hezké, opravdu hezké.

Po přehlídce základních možností a triků přišel docela nosný nápad se zařizováním a zabydlováním „pokoje“, vytvořeného pomocí malůvek křídou na stěně. Technicky to všechno bylo provedené výborně. Akorát, že nejpozději po půl hodině už vlastně nebylo co hrát, a nezbývalo, než to nějak společně doklepat až do konce. 

Více informací o inscenaci zde (a tady je i video)