Pokorná: PAŠIJE / Fragmenty (Venuše ve Švehlovce - festival Případ pro sociálku, No. 1)

Jste případ pro sociálku?

V neděli byl ve Venuši ve Švehlovce zahájen již druhý ročník festivalu sociálního umění Případ pro sociálku. Hlavní myšlenkou projektu je podpořit sociálně slabé skupiny pomocí umění, které díky svému osobnějšímu rázu může společnosti přiblížit život sociálně vyloučených skupin.

První večer festivalu otevřela premiéra PAŠIJE / Fragmenty. Inscenace vznikla ve spolupráci s HIV pozitivními a stala se tak vůbec prvním českým titulem, ve kterém vystupují HIV pozitivní herci. Režisér Jakub Čermák (jinak vedoucí Depresivních dětí) se musel potýkat s nelehkým úkolem – předat divákům problematiku HIV pozitivních, tak aby samotné představení informovala a do jisté míry i atakovalo nepříjemností tématu, zároveň bylo šetrné k hercům, jichž se téma bezprostředně týká a v neposlední řadě, aby si zachovávalo umělecké kvality. 

Už samotný fakt, že obecenstvo vědělo, že dva herci na scéně otevírají bolestné téma, které je pro ně osudové, je dost silný motiv. Představení sice po slabé hodině a půl skončí, ale herci se své „role“ zbavit nemůžou. Tato skutečnost v podstatě přesahuje obecný rámec divadla, které je samo o sobě vždy do jisté míry umělé. V tomto případě umělost a aranžovaný patos zmizel.

Scénář kombinuje dvě základní témata. Prvním z nich jsou tradiční pašijové hry, pojednávající o posledních dnech Ježíše Krista. Tato část inscenace je naplňována čtením z Nového zákona. Druhé téma tvoří osobní příběhy dvou pozitivních. Oba celky spojuje téma krve, která je jako symbol Ježíšova utrpení i jako symbol utrpení nemocných přítomna během celého představení.

Kromě těchto dvou protagonistů je na scéně ještě herečka v roli zdravotní sestry. V závěru si nasazuje trnovou korunu, stává se Ježíšem a plní HIV pozitivním nejtajnější přání. Jeden z nemocných si přeje vrátit čas o dvacet let nazpět a přitom si ponechat současný rozum, aby zamezil svému prvnímu vztahu. Druhý má přání poetičtější – projít se s partnerem, který ho nakazil po vodní hladině. Přání jsou splněna, ale bohužel jen v inscenaci. Žena se zároveň stává pomyslným dokončovatelem pozemského života, když sundává pozemský šat, dává pokyn ke strhnutí opony a nahá v oblacích dýmu „zabíjí“ pacienty netečně ležící na dlouhých márničních stolech.

Důmyslně byl vyřešen problém, jak skrýt hercům tváře, jelikož ani pro jednoho nebylo jednoduché vystoupit před publikum s nálepkou „HIV pozitivní“, a zároveň je nechat živě promlouvat k publiku. Na plentu, která stůl i s herci zakrývala, byl promítán „letecký“ pohled na herce, kteří současně s deklamací veršů trhali papírové ubrusy s motivem da Vinciho Poslední večeře, kreslili kříž nebo na něj rozlévali červenou barvu. Nejsilnější moment ale nastal, když se realita s divadelní fikcí prolnula přímo před očima diváků: zdravotní sestřička (opět za „oponou“) hercům reálně odebírala krev (což vše snímala kamera). Pomyslné splynutí dvou příběhů bylo naplněno.

PAŠIJE / Fragmenty. Koncept, režie: Jakub Čermák, scénografie: Martin Vlček, hudba: Tomáš Graulich, Adam Kratochvíl, light design: Vojtěch Kopta

BARBORA POKORNÁ

Inscenaci PAŠIJE / Fragmenty mohou diváci zhlédnout ještě jednou v sobotu 29. listopadu, samotný festival bude pokračovat až do čtvrtka 27. 10. v prostorách Venuše ve Švehlovce a v Autonomním sociálním centru Klinika. Kromě divadla nabízí i debaty, workshop slam poetry nebo promítání dokumentárního filmu RAMUS. JE NA CESTĚ. Celý program zájemci najdou na facebookové stránce festivalu Případ pro sociálku vol. 2.