Bylo-li o Mikuláškově Maryše v ND řečeno, že je osekána na dramatickou dřeň, je Maryša LIVE Štěpána Gajdoše, hraná pod hlavičkou DAMÚZY v pražské nuselské kavárně Ňáký kafe, osekána rovnou jen na tři dramatické situace: naléhání rodičů na Maryšu, aby si vzala Vávru (odehrává se vlastně již v okamžiku svatby), návrat Francka z vojny a Maryšino ocitnutí se v kleštích, kterým je vystavena ze strany Francka (nabízí jí útěk do Brna) a Vávry (vyhrožuje zabitím Franckovi) a závěrečné "sezení u kafe".
Inscenátoři učinili rozumné rozhodnutí: prostředí kavárny sice nabízí jedinečný prostor s jistou (byť ne příliš pevnou) vazbou k textu, zároveň ale ztěžuje (rozostřuje) divákovu pozornost (hraje se po celé kavárně mezi diváky i venku, za okny kavárny) - na nějaké soustředěné sledování herecké akce zde nejsou vhodné podmínky. Podstatné je exponování zmíněných situací: a to se inscenátorům, zvláště prostřednictvím jasně nahozených postav (generace "uvážlivých" rodičů - Vávra, Lízalovi - vs. generace dětí - vlastně ještě dětsky vypadající a vzdorující Maryša, klackovitý Francek) daří.
Jiná věc ovšem je, že se tyto situace prakticky nijak nerozvíjejí a charaktery postav nijak neprohlubují. Že tahle Maryša je vlastně jen rázným digestem předlohy - s výsledkem ne nepodobným Maryše Mikuláškově. Obávám se, že za daných podmínek tomu nemohlo být jinak (a že si toho inscenátoři byli vědomi).
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme