Švejda: Racek (Divadlo v Dlouhé)

Racek dua SKUTR, první inscenace v jejich novém domovském působišti, Divadle v Dlouhé, sklidil po květnové premiéře spíše rozpačitý ohlas. Myslím ale, že jde o příjemné překvapení.
Dalo by se sice poukázat na to, že si SKUTR vzal na úvod až příliš velké sousto, že neměl zapomenout na roli dramaturga (alespoň v programu k inscenaci není uveden), který by ho především upozornil na přebytečnou houštinu významů, jež se snaží (prostřednictvím nejrůznějších, nejednou klopotných, gest a pohybů) do inscenace dostat, a že je také vlastně zbytečné diváky (v programu) interpretačně nasměrovávat explikací, upozorňující na jejich čtení Čechovovy hry skrze Nižinského proslulou choreografii Faunova odpoledne - jejich divadelně syntetické pojetí (s akcentovanou tanečně gestickou a pohybovou složkou) obstojí i bez toho (jen ten výklad Trigorinovy homosexuální náklonnosti k Treplevovi, který bych  klidně oželel, by zřejmě zůstal nesrozumitelný).

SKUTR napíná Čechovovu hru do romanticko - groteskního rozkmitu a nabízí přitom zajímavý výklad. Dospělí (afektovaná, za mladou se usilovaně vydávající Arkadinová, trapný stařík Sorin, neotesaný Šamrajev, sebedojímavý, rockersky se tvářící Dorn, pozérský Trigorin) tu jsou komicky odpudivými figurami - děti (Treplev se Zarečnou, mající na začátku skutečný milenecký vztah) jejich oběťmi. Dospělí zničí životy dětí. Výklad, který, řekl bych, může být zajímavý především pro mladé publikum. To publikum, které by SKUTR měl do Dlouhé, odhaduji, nově nalákat.
Starý kádr souboru, v rolích "dospělých", předvádí suverénní, s režijními požadavky srozuměné výkony (Sedláčková-Oltová, Vondráček, Turek, Zimová, Veliký), nově či nedávno příchozí (Poulová jako Zarečná, Neškudla jako Treplev, Hacurová jako Máša) energický. mládím nadupaný projev, s nímž se publikum může lehce identifikovat.
Inscenace, úhrnem řečeno, je dobrým příslibem další práce SKUTRu v Dlouhé.