foto Martin Špelda |
Eduard Kudláč má v prvé části šťastnou ruku při volbě žánru, jímž utváří společenský "povrch", který se postupně prolamuje: inscenaci vede jako salónní konverzační komedii, na jejímž podkladě dobře vynikají sexuální skandálnosti. I druhou část dobře "posazuje": děj přemisťuje do současnosti a inscenace probíhá jako vztahové drama (komedie) typu Marbrova Na dotek.
Potíž je v tom, že obě části spolu prakticky vůbec nekorespondují (pomineme-li samotný závěr, kdy se v "současnosti" začnou zjevovat postavy z prvé části), nevzniká vazba mezi "příčinami" (traktovanými v prvé polovině) a "následky" (/ukázanými v polovině druhé) a pojítko mezi postavami obou polovin (nešťastné se mi zejména zdá být obsazení Kamily Trnkové, které hrála v prvé části chlapce Edwarda, do role jeho matky Betty v části druhé) - a ve výsledku vlastně vůbec není jasné, jaké téma inscenace má. Povedené východisko tedy - stručně řečeno - nebylo dobře zužitkováno.
Recenze vyšla 31. 10 v Lidových novinách
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme