Švejda: Zem pamätá (Slovenské komorné divadlo Martin - Pražské křižovatky 2019)

Tak tohle bylo velké zklamání. Jiří Havelka před dvěma lety na festivalu Pražské křižovatky upoutal pozornost s inscenaci Elity, kterou nastudoval ve Slovenském národním divadle, vynalézavou a nelítostnou sondou do slovenského (i českého) polistopadového establishmentu, zhoubně poznamenaného komunistickým režimem (s StB v čele).

foto Branislav Konečný

Letos přijel s podobnou do let normalizace ukotvenou inscenací Zem pamätá, kterou vytvořil ve Slovenském komorném divadle v Martině - výsledkem životopisného portrétu slovenského "idiota hudby" Karola Duchoně je ale usměvavá, laskavá, sentimentální  a také hodně lidová podívaná o tom, kterak zpěvák s výjimečným hlasem, který chce "jenom zpívat", je normalizačním režiem - celkem pochopitelně - vtažen do svého soukolí a semlet. I zde, tak jako v Elitách, se děj odehrává v pečlivě provedených retrokulisách, kostýmy počínaje a interpretací Duchoňových jalových love songů konče - za ně se však prakticky vůbec nenahlíží; a pokud ano, tak jen s velkou jemností.
Netuším, jaké Havelka (pokud vůbec) dostal v Martině zadání - od režiséra Elit či Vraždy krále Gonzaga bych ale takové "Pelíšky" tedy nečekal.
Recenze vyšla 9. 10 v Lidových novinách (k přečtení zde).