Mikulka: Všechno, co v nás zkurvili Komunisti (Divadlo Maso - NoD Roxy)

Jebni se hlavou do zdi!

Politické divadlo, kterým do diváků buší Divadlo Maso, se hraje podle trochu jiných not, než je dnes v kraji zvykem. Pokud za sebou máte dlouhou řadu divadelních inscenací, které se s planoucím zrakem berou za „správnou věc“ – a přitom jsou jen divadelním odvarem pateticky pobouřených, človíčkujících nebo okázale ušlechtilých statusů, valících se naší bublinou na sociálních sítích, je neobyčejně úlevné, když se tomu všemu někdo dokáže hodně drsně vysmát. Což se tady děje s koňskou dávkou humoru černého, místy i zálibně cynického, a také za podpory spousty absurdních dějových vykloubenin a bizarních odboček.



Skupinka teroristů „pravdy a lásky“, kteří to – jak jinak - myslí s nápravou světa kolem sebe tak opravdově a tak ušlechtile… Jenže i když si na zdar svých záměrů připijí vínem z lebky Václava Havla, nějak to nedopadne. A k tomu dialogy, které umí být při vší absurditě docela výmluvné: „Čím se může člověk zabít, aby to nebylo vyrobený z věcí, co škodí přírodě? - Jebni se hlavou do zdi!“ Celé to pak vygraduje do scény, ve které herci téma protestu ještě jednou přemelou tzv. sami za sebe, se srdcem na dlani a s logickým závěrem směrem k divákům: „vidíte, oč jsme my lepší než vy“. (Mimochodem, vidět zrovna tohle klišé zesměšněné, bylo obzvláště potěšující).



Skvěle jsem se bavil, ale doslova úlevné bylo i to, že se neméně skvěle bavil celý sál NOD Roxy narvaný vrstevníky tvůrců (ti jsou čerstvými absolventi DAMU, někteří možná dokonce ještě pořád studují, nejsem si úplně jistý, a je to pro účely této poznámky vcelku nepodstatné.) O partě kolem režiséra Adama Skaly a dramaturgyně Kamily Krbcové - i když tentokrát dramaturgoval Martin Satoranský - jsem se tu se sympatiemi zmiňoval už vícekrát (viz Žranice nebo Zářez). Nakažlivou energii, chuť (a schopnost) provokovat ty, kteří mají ve všem jasno, i odvahu neplout s proudem a neříkat jen to, co se říkat má, tentokrát potvrzují ještě důrazněji. Vřele doporučuji.

více informací zde

foto facebook Divadlo Maso

Recenze vyšla 24. 10 v Deníku N (přístup k článku zde)