Škorpil: Festival Divadlo 15.9.2022 (887 a Ani ponětí)

 Jedno nelze rozhodně Lepageovu (auto)biografickému opusu 887, ani dadaistické grotesce Ani ponětí Christopha Marthalera upřít: jsou to perfektně fungující jevištní tvary, v nichž nic nepřebývá ani v zásadě nechybí. Obě inscenace působí až vykalkulovaně: režiséři jsou natolik zkušení, že dobře vědí kdy vytáhnout nějaký ten očekávaný trademarkový trumf v podobě scénografického triku či „náhlé“ absurdity.

A tak Lepage – jenž vládne nepopiratelným osobním kouzlem – dojde v 887 na přesnou hranici sentimentu čarovaného pomocí jevištních hejblat a projekcí, aby jej přerušil trochou civilistní (sebe)ironie a už o chvilku později se snivě (nyvě) dívá v podřepu do tmy, kde spolu s ním máme zahlédat nějakou prchající vzpomínku. V rozhovoru pro Aktuálně  hovoří Lepage o výhodě univerzálnosti příběhů které vypravuje. Osobně si myslím, že v 887 bylo té univerzálnosti až příliš a výsledkem je jistá změnitelnost, nemluvě o žánrových klišé. A onen vypiplaný obal spíše podporuje pocit jisté divácké odtažitosti, než aby vtahoval do fikčního světa Lepageova vyprávění.

TERMINOLOGICKÁ VSUVKA:
„odtažitý“ znamená tady nikoli nudný, jen jaksi s (uctivým, povinným) zájmem odsledovaný, bez zážitku jenž by přesáhl délku představení

Podobně jako 887 na tom bylo Marthalerovo Ani ponětí z Theatre Vidy-Lausanne. Dva mistři deadpan comedy (Marthalerův dlouhodobý spolupracovník Graham F. Valentine a hudebník Martin Zeller) se v rolích dvou podivných sousedů potkávají na chodbě domu a provádí zde rozličné kousky, zpívají, hrají na cello (Zeller) či recitují sáhodlouhou dadaistickou báseň (Valentine). Jenže celé je to, jako když si pustíte epizodu roky vysílaného oblíbeného sitcomu: ano, pořád vám jeho vtipy dokážou vyloudit na tváři úsměv, vidíte své oblíbené postavy a jste rádi, že osvědčený princip stále ještě nějak funguje. Ale už se nerozesmějete, protože tomu, kdy jste vše viděli poprvé a kdy vás to ještě mohlo zasáhnout, se nic nevyrovná. Navíc se ten sitcom začal vysílat v době, kdy ostatní seriály vypadaly uplně jinak než dnes, takže o bývalé podvratnosti nemůže být ani slova.