Voska: Eleanor (Divadlo v Řeznické)

Eleanor (hlavně) Rooseveltová

Přesně 140 let a 14 dní po narození Eleanor Rooseveltové, nejdéle sloužící první dámy Spojených států, připravilo Divadlo v Řeznické inscenaci na její počest. Inscenace textu Marka St. Germaina v režii ředitele divadla Lukáše Pečenky dobře slouží hlavně jako první seznámení s pestrým životním osudem americké političky.

Dozvídáme se celou řadu zajímavostí z rodinného zázemí Rooseveltové, opakovaně je tematizován její vztah s otcem nebo třeba postupně se zlepšující veřejné vystupování. Neokázale drsně jsou do textu zařazeny i anonymy, které si střílely z jejího zevnějšku a liberálního názorového ukotvení. Ovšem ve chvíli, kdy se hlavní hrdinka seznamuje se svým manželem – což je poměrně záhy –, se budoucí prezident dostává do středu dění a až do své smrti už z něj skoro nevystoupí. Veškeré Eleanořiny činy jsou tak trochu přehlušovány fakty z jeho života a spíše než příběh Eleanor Rooseveltové sledujeme jejíma očima příběh Franklina D. Roosevelta. Asi je to zakódováno už ve výchozím textu, pochybuji, že by to byl inscenační důraz, a vlastně to není ani nutně špatně, jenom mne to vzhledem k proklamovanému zaměření titulu trochu překvapilo.

Eleanor po celou dobu hraje Máša Málková, její starší alter ego a celou řadu dalších epizodních postav má na starosti Radka Fidlerová. Jakmile jsem si po pár minutách zvykl na její specifickou dikci, už jsem si jen užíval věcný, místy až strohý projev, skvěle sedící k ironicky glosátorským povahám jejích drobných rolí. Málková se naopak do postavy silně vciťovala, čímž utvořila dobrý protipól své spoluhráčky, snad až na několik málo expresivních „úletů“, ne právě se hodících do intimní atmosféry inscenace.

VOJTĚCH VOSKA

více zde
foto: web Divadla v Řeznické