Voska: Obsluhoval jsem anglického krále (Divadlo MANA)

Dítě krát dvě

Nevím, čím to je: ačkoli jsem nikdy neměl v oblibě prózy Bohumila Hrabala, k jejich divadelním zpracováním si často dovedu najít cestu. Platilo to u Bornových a Hanušových 407 gramů z Bohumila Hrabala v Divadle v Dlouhé (na Nadivadle o nich psal Martin Švejda, zde), stejně tak u Šiktancových Pábitelů v ústeckém Činoherním studiu a nejnověji jsem byl schopen vzít slavného spisovatele na milost ve zpracování režiséra Petra Svojtky ve Vršovickém divadle MANA.

Oproti ostatním zmíněným inscenacím ve Vršovicích s výchozím textem nakládají nejkonzervativněji. Místo koláže z Hrabalových děl tentokrát scenáristka Věra Mašková vytvořila prostou adaptaci románu Obsluhoval jsem anglického krále a z něj si inscenace bere i celkové rámování coby vzpomínání starého číšníka Jana Dítěte na štace, kterými prošel. Množství postav hrají pouze tři účinkující – Jan Vlasák, Antonín Holub a Tereza Vítů –, kterým se daří vzájemně je odstínit vlastně jen hereckými prostředky a kostýmovými prvky.

Velmi dobře vycházejí především společné scény Vlasáka a Holuba. Starší ze dvojice ztvárňuje figury otcovských autorit, která tu jemněji, tu drsněji školí mladšího, a zároveň průběžně představuje zestárlého vypravěče, jenž smířeně glosuje svůj dřívější hektický život. Holub je v protikladu vůči němu energický až zbrklý, vyjevený ze všeho, co jeho mladý číšník zažívá poprvé. Nejvýrazněji a divácky nejvděčněji lze tento kontrast zpozorovat ve scéně z hotelu Paříž, kdy se s Vlasákovým noblesním vrchním Skřivánkem vsází, kdo si co objedná. Skřivánek má dokonalý přehled o přáních jednotlivých hostů, ještě než jsou vyslovena, a tuto převahu ztvárňuje Vlasák s distingovanou, takřka neznatelnou poťouchlostí.

Vedlejší ženské postavy, po nichž Holubův mladý pingl zpravidla touží, ztvárňuje Tereza Vítů v někdy až příliš expresivní zkratce, inscenaci ani herečce se tak bohužel příliš nedaří zvýraznit je nad rámec figurek procházejících Dítětovým životem. Jinak je ale nový vršovický titul solidním divadelním převyprávěním známého díla, byť příliš objevný pohled na něj Svojtka nenabízí.

VOJTĚCH VOSKA

více o inscenaci zde