Mikulka: Česká kuchařka (Městské divadlo Kladno)

Rettigová podle pejska a kočičky

Nejsem kuchař ani gastrofil, ale troufám si odhadnout, že Magdaléna Dobromila Rettigová by tvůrce kladenské inscenace asi moc nepochválila. Jejich Česká kuchařka totiž bez zřetelnějšího receptu smíchá dohromady tolik nesourodých ingrediencí, že by to asi bylo jako celek obtížně stravitelné, i kdyby jednotlivě složky chutnaly zcela výtečně (což tedy rozhodně nechutnají).

Režisér a autor scénáře Šimon Caban nabízí epizody ze života nejslavnější české kuchařky (veselé i dojemně posmutnělé), pouští se do žertovných či ironických výjevů na téma podřízenosti žen mužům (což Rettigová důsledně hlásala), laskavě, leč vcelku banálně paroduje naivní obrozenecké vlastenčení a celé to dost násilně nacpe do rámce divadla na divadle (oblastní divadlo nacvičuje zájezdovku o Rettigové). Hlavním smyslem posledně jmenovaného nápadu bylo zapojit do akce i opravdovou kuchařskou celebritu - a stal se z toho ten největší průšvih večera. Neumím posoudit, zda je Ivan Vodochodský dobrý kuchař, ale jako herec je - s prominutím - příšerný. Pokud se zdržoval mimo scénu, dalo se na Českou kuchařku dívat jako na sice nesourodé, ale jakž takž zábavné a trochu dojemné rodinné představení o populární, a přitom vlastně docela málo známé postavě českých dějin. Jakmile na jeviště vtrhnul Vodochodský a vybalil pokleslé moderátorské manýry (demonstrativní sebeironie toho moc nezachránila), bylo to spíš na klopení očí než na koukání.

recenze vyšla v Divadelních novinách 11/2015 (k přečtení zde)

více informací o inscenaci zde