Slovenské národné divadlo: Kabaret normalizácia alebo Modlitba pre Martu
Kabaret normalizácia je nenápadná inscenace, která ale pro mě nakonec představuje největší zážitek ze všech viděných festivalových produkcí. Autor a režisér Matúš Bachynec věří silnému životnímu příběhu Marty Kubišové a nepotřebuje ho opentlit všelijakými efekty, aby zvýšil intenzitu jeho vyznění.
Jednoduchou scénu tvoří základní mobiliář, piano, tři mikrofony a s citem využívané projekce. Start kariéry Marty Kubišové je zmíněn letmo, jejími polistopadovými osudy se inscenace nezabývá vůbec. Akcentuje, jak je z názvu patrné, především období normalizace, hlavně účinkování v triu Golden Kids (s jeho neslavným koncem kvůli podvrženým pornografickým fotkám) a také Chartu 77 a její vliv na život slavné zpěvačky. V textu dost často zaznívají skutečné citace, nepůsobí to ale nijak didakticky. Přesto se daří na půdorysu jednoho životního osudu dostat do hry taková témata, jako je zneužívání politické moci a vliv nedemokratického režimu na charakter lidí.
Tohle všechno by nemohlo vyjít, kdyby režisér neměl k dispozici kvalitní herecký tým. Subtilní Monika Potokárová, která ztvárňuje Kubišovou, disponuje ohromným charismatem, díky němuž na sebe zcela přirozeně strhává pozornost. Mimo to opravdu dobře zpívá a češtinu v písních ovládá lépe než kdejaký český zpěvák. Silvia Holečková a Daniel Žulčák si střihnou mnoho menších rolích, ve kterých protagonistce zdařile nahrávají, a zároveň mají možnost projevit svůj hudební talent.
Tak nějak si představuji životopisnou inscenaci, která významnou osobnost ukazuje sice bez glorifikace, ale s takovým citem, že jí divák zkrátka nemůže nefandit.
LUKÁŠ DUBSKÝ
Více informací o inscenaci zde
Žádné komentáře:
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme