Dubský: Kde je ta ryba? (Dejvické divadlo)

Ohledně návratu režiséra Davida Ondříčka do Dejvického divadla byly před premiérou k dispozici jen velmi kusé informace, člověk tak do hlediště usedal bez konkrétnější představy, co může vlastně očekávat. Po inscenaci Fifty (viz tady a tady) se v Dejvicích už podruhé během pár měsíců pustili do životní bilance padesátníka. Rozdíl je ale už v žánru, tentokrát nejde o klasickou činohru, ale muzikálovou parodii, tedy žánr pro tuto scénu nepříliš obvyklý.

Karel v podání Jaroslava Plesla slaví padesáté narozeniny, na začátku setkání stihne přítomné členy své rodiny pozurážet, načež mu zaskočí bobule hroznového vína a on se ocitá někde mezi životem a smrtí, v okamžiku, kdy mu před očima proběhne celý život. Ondříček tohle životní bilancování vystavěl jako řadu bizarních skečů oplývajících hodně černým humorem. Není to nic pro citlivé povahy, tipoval bych, že třeba scéna, ve které Plesl s Pavlem Šimčíkem hrají fotbal s mrtvým koťátkem, které předtím omylem nejprve zapálili a posléze zašlápli, může vzbudit rozporuplné reakce. Ten, kdo se však dokáže na vlnu krutých absurdit (jejichž jednotícím prvkem je téma smrti) naladit, bude se bavit znamenitě. Na mysl mi při sledování přišel Ondříčkův film Jedna ruka netleská, v němž byly dějové linky pointovány s podobným smyslem pro humor.

Hudební čísla Marka Doubravy jsou povedená a svou rozmanitostí kopírují běžnou strukturu muzikálových inscenací – je tu třeba sebezpytná píseň vedlejší postavy, rozjuchaný sborový song, nechybí dokonce rap, vše podané ve výrazné nadsázce, ale s dobře vypadající choreografií a v případě Anny Fialové i skvělým pěveckým výkonem.

Ondříčkova inscenace výrazně akcentuje komickou rovinu, vážnější motivy jsou jen drobnými záblesky, v nichž se ukazuje, že postavy vlastně nežijí zrovna naplněné životy, na čemž nese vinu i sobecký hlavní hrdina. Režisér zvolil svižné tempo, dřív než se princip scénka – píseň – zvážnění dokáže vyčerpat, dospěje představení po necelých dvou hodinách ke svému konci.

Místo obvyklého, místy až filmového herectví se tentokrát diváci dočkají výrazné, lehce karikaturní charakterizace postav. Ale i v této disciplíně Dejvičtí bodují, za všechny lze vyzdvihnout Simonu Babčákovou jako Karlovu manželku Irenu, alkoholičku, jejíž kamenný výraz nedokáže narušit žádná životní situace.

LUKÁŠ DUBSKÝ  

Foto Alena Hrbková

více informací zde