Dubský: Nitero (Dejvické divadlo)

Dramatický debut končícího uměleckého šéfa Dejvického divadla Martina Myšičky je neobvyklým introspektivním výletem do mysli člověka, kterému se právě převrátil svět vzhůru nohama. Radek Dvořák, kterého hraje sám autor hry, se najednou ocitá ve vězení, přičemž netuší proč. Divák má možnost sledovat nejen jeho interakce s právničkou či psychoterapeutkou, ale otevírá se mu pohled i do mysli, v níž se projevují potlačovaná traumata z dětství a různé emoční jizvy.

Inscenace režisérky Kateřiny Letákové byla nejsilnější v civilních pasážích, které někde kolem poloviny představení nabraly až lehce detektivní nádech, když se postavy snaží dopátrat pravdy o tom, co se vlastně stalo a jestli jsou Radkova obvinění založena na reálném základě. Herci zde projevují cit pro rozehrávání drobných situací, pro Dejvice typický, atmosféru a vztahy v rodině Dvořákových dokážou vystihnout přesně a s náznakem lehce podvratného humoru. Méně nadšený jsem byl z ezoterických vložek s bubny a snovými odkazy na dětství, jejichž funkci v inscenaci rozumím, ale osobně mi cestu k pochopení hlavního hrdiny spíše ztěžovaly.

Povedená je scéna tvořící vězeňskou celu, jejíž variabilita se spoustou skrytých detailů dokáže vnitřní zmatek Myšičkovy postavy vyjádřit lépe než mnohé dialogy. Zároveň je fajn sledovat, jak dobře zapadli novější členové souboru: Antonie Martinec Formanová (dcera Alžběta) a Anna Fialová (právnička Páleníková), jejichž postavy mě bavily pokaždé, když se ocitly na scéně.

LUKÁŠ DUBSKÝ

foto Alena Hrbková
více zde