Mikulka: BRRR a SKRRR (KHWOSHCH)

Lesk a bída rapu

Příšerný název mezinárodní skupinky KHWOSHCH stojí za to si pamatovat, byť třeba jen pasivně. Pod touto hlavičkou se totiž pravidelně objevují tituly, které stojí za zhlédnutí Jakkoli je tvorba KHWOSHCHe co do stylu a žánru značně měňavkovitá, společným jmenovatelem je cosi jako handagotovský cit pro kombinaci absurdity, ironie a poetična. K hudebně loutkové Dinopeře (psali jsme o ní tady a tady), objektovému Těžkému divadlu (tady) a Louskáčkovi, vyvedenému jako zeleninový balet, nyní přibyla rapová minioperka BRRR a SKRRR, jejíž pražská premiéra se odehrála v klubu Letka. Tvůrčí tým je mezinárodní, mluví a zpívá se vesměs v angličtině.

Berlínský hudebník Mathias Baresel a pražský loutkoherec Bobeš Havelka předvádějí pomocí loutek muppets příběh dvojice raperů nazývajících se Brrr a Skrrr. Ti po amatérských začátcích podepíší „ďábelskou“ smlouvu s komerčním labelem, proslaví se a adekvátně tomu vyvádějí. Následuje pád a roztržka, oba zestárnou, potýkají se s všedními rodinnými starostmi, náhodou se znovu potkají, smíří se a přijde velký comeback.

Na první pohled nic zvlášť objevného nebo hlubokého, půvab volného sledu mikrosituací je nicméně skrytý v detailu. Vše je předvedeno prostřednictvím dobře odpozorovaných a v účinné zkratce servírovaných detailů a klišé: od mladistvé honičky s policajty, přes rapovou velkohubost až po napůl rezignované písničkaření pro pár diváků. Hezké je kapesně efektní výtvarné řešení s projekcemi na celou miniaturní hrací plochu. A co především: oba protagonisté jsou hudebně suverénní, rapují lehce a samozřejmě, s pobaveným nadhledem. (Vlastně je skoro škoda, že došlo na pár veršů v češtině, která si s žánrem moc nerozumí; český rap má tendenci působit trochu upatlaně, jemně řečeno.)

Důležité je, že nezůstává u jednoduché legrace nebo dokonce parodie, ironie je sice zřejmá, jde ale ruku v ruce s empatií (přičemž skutečnou vážnost do značné míry vylučuje už samo použití muppets). Výhoda je to především v závěru. Rodinné scény nebo výstup, ve kterém si zkrachovalý raper hledá práci a popisuje, jaké má profesní zkušenosti, jsou díky tomu nejen veselé, ale vlastně i docela dojemné. V souhrnu: třičtvrtěhodinka, kterou si užijí i ti, kterým rap neříká vůbec nic. Velmi šikovná je ovšem znalost angličtiny, není sice nutné rozumět úplně všemu, pro zachycení základního příběhu a řady žertíků je ale porozumění replikám a veršům více než užitečné.

více zde
foto Facebook