▼
neděle 22. prosince 2024
Mikulka: Wernisch (Národní divadlo)
Uf, to byla úleva. Po dlouhé sérii zklamání (o některých jsem tady referoval, o jiných se mi ani nechtělo psát) konečně představení, po jehož zhlédnutí má jeden pocit, že bylo lepší vyrazit do divadla, než zůstat doma a koukat se třeba do zdi. Divadelní závěr roku je tak díky Wernischovi alespoň o trošku radostnější. O inscenaci už na Nadivadle potěšeně psal Jakub Škorpil (tady), takže se k němu s odstupem víceméně jen připojím.
středa 11. prosince 2024
Dubský: Nitero (Dejvické divadlo)
Dramatický debut končícího uměleckého šéfa Dejvického divadla Martina Myšičky je neobvyklým introspektivním výletem do mysli člověka, kterému se právě převrátil svět vzhůru nohama. Radek Dvořák, kterého hraje sám autor hry, se najednou ocitá ve vězení, přičemž netuší proč. Divák má možnost sledovat nejen jeho interakce s právničkou či psychoterapeutkou, ale otevírá se mu pohled i do mysli, v níž se projevují potlačovaná traumata z dětství a různé emoční jizvy.
neděle 8. prosince 2024
Mikulka: Pražský divadelní festival německého jazyka 2024
Olympiáda v ublíženosti
Z Pražského německého festivalu jsem letos viděl pouze tři představení (Scény z manželského života, The Silence a Ano nic není ok). O dalším (#Motherfuckinghood) jsem slyšel docela podrobně vyprávět. Nutno říci, že setkání s tou mojí trojicí nepřinesla zážitek zrovna povznášející: Scény se mi sice zdály značně otravné, ale při dvou následujících one-man show jsem na tuhle úporně groteskní a banálně přepjatou podívanou vzpomínal skoro s láskou.
středa 4. prosince 2024
Voska: Šubyduby (Divadlo Na zábradlí)
Štamgastům s láskou
Druhá premiéra Divadla Na zábradlí v letošní sezóně se vlastně trochu podobá inscenaci Bar, která byla tamtéž uvedena loni v září. Tehdy i dnes vznikl po pár dnech zkoušení titul jednohubkového rozsahu (přibližně za hodinu je hotovo), jenž je hlavně jakýmsi dárkem pro pravidelné návštěvníky a návštěvnice scény na Anenském náměstí.
úterý 3. prosince 2024
Dubský: Scény z manželského života (Volkstheater Wien, PDFNJ 2024)
Když jsem si všiml, že má PDFNJ na programu adaptaci jednoho z nejslavnějších děl Ingmara Bergmana, zaradoval jsem se. Pravda, fotografie z inscenace vídeňského Volkstheatru, na nichž mají herci celoobličejové masky, mě trochu znejistěly, ale říkal jsem si, že Bergmanovo dílo expresivní přístup zvládne (jak ostatně dokazují Mikuláškovy Persony v Divadle Na zábradlí).