Poté, co v závěru inscenace Kníže nad mrtvými Romeem a Julií přikáže, aby předvedli podezřelé, kteří všechny ty události, jichž jsme byli svědky, způsobili, milenecký pár, uložený v rakvi (efektně umístěné pod podlahou jeviště), obživne, nasadí si motýlí křídla a odkráčí ze scény... Ano, tím podezřelým, respektive viníkem celé tragédie je sen, jehož jednou z podob je vlastně i láska - stav jakéhosi poblouznění, narkotikum, které sice může mít tragické následky, ale které také navozuje vysoce povznášející, "transcendentální" stavy.
Inscenace Romea a Julie tandemu SKUTR na Pražském hradě sice na jedné straně (bohužel) dostává požadavkům, jaké na ni klade letní produkce pod širým nebem: je nezdrženlivě zábavná, "akční", dramatikův text rozhodně nešetří (což jsou ty již pověstné Trpišovského tuny veršů, které musejí pryč, aby vynikla krása textu), vystačí si s jeho digestem; zároveň ale poskytuje až překvapivě poučený a smysluplný výklad, který vychází z v inscenaci akcentovaného známého Merkuciova monologu o královně Mab.
Pro mě ve výsledku nadstandard Letních shakespearovských slavností.
Recenze vyšla 20. 7 v Lidových novinách
Glosu na předchozí inscenaci SKUTRu na LSS, Sen noci svatojánské, čtěte zde
Žádné komentáře :
Okomentovat
Jsme rádi, když diskutujete, ale prosíme, podepisujte se celým jménem.
Anonymní i nedostatečně podepsané příspěvky budou vymazány.
Vulgarity, urážky a off-topic komentáře se zapovídají.
Děkjueme